Stalowa Wola (v překladu Ocelová vůle) je průmyslovým městem v jihovýchodní části Polska postupně budovaným od začátku druhé světové války za účelem zbrojní výroby. Je malým zázrakem, že se v roce 1972, v dobách temného komunizmu, podařilo tamním proletářům uzavřít dohodu s imperialistickou americkou firmou International Harvester. Jednalo se o vzájemnou technickou spolupráci zahrnující licenční výrobu amerických dozerů v Polsku.

International Harvester si však této spolupráce užil jen deset let, protože v roce 1982 od něj divizi stavebních strojů odkoupila firma Dresser, která následně dala dozerům z Polska nové jméno – Dressta (Dresser + Stalowa Wola). V letech 1988 až 2005 Dressta spadala pod japonskou firmu Komatsu, která některé modely Dressty zařadila do své nabídky. A další, zatím poslední, majetkový přesun se udál roku 2012, kdy Dressta připadla největšímu výrobci kolových nakladačů na světě, čínské firmě Liugong.

Když pomineme zavedení moderní metodiky Six Sigma pro zvyšování kvality, vyrábějí se dnešní dozery v podstatě stále stejně. Tedy žádné subdodávky, všechno vlastní výroba. Samozřejmě kromě motorů, jejichž výhradním dodavatelem je americký Cummins (pouze nejnovější provedení největšího modelu TD-40 R Extra má z důvodů nejnovějších emisních limitů Perkins). V druhé hale sesterské firmy ZZN, stojící kousek opodál, se produkují převodovky, pojezdy a diferenciály.

Nový majitel již přišel na to, že tudy cesta nevede, a jeho cílem je v nejbližší době začít kabiny a další komponenty odebírat od specializovaných výrobců s vlastním vývojem. Tím by mělo dojít k nastartování rychlejších konstrukčních a designových změn nadcházejících generací dozerů.

To ovšem neznamená, že na projektantská prkna v současné době usedá prach. Nejnovějším počinem představeným na poslední výstavě Bauma Mnichov jsou dozery TD-8 S, TD-9 S a TD-10 S s hydrostatickým pohonem. Zatím jsou sice certifikované jen pro USA, v Evropě jsou ale tytéž stroje k mání s hydrodynamickou klasikou. Poznáte je, že místo písmene „S“ mají v názvu písmeno „R“.

Kromě modelů „R“ s motory splňujícími Euro 4 jsou stále v nabídce i modely předchozí generace „M“, které vyhovují Euro trojce.  Celkem osm velikostních řad pokrývá hmotnostní kategorie od 8,5 do 68 tun a k tomu jsou zde ještě tři řady truboukladačů o hmotnostech 27 až 68 tun. Dressta své truboukladače neodvozuje ze standardních dozerů - nosné stroje používají kvůli vyšší stabilitě zvětšené podvozky. Dalším zajímavým produktem jsou dnes už nostalgicky působící velké kolové nakladače s kabinou umístěnou na předním rámu, které se prodávají na africké a jihoamerické trhy.

Ročně z výrobních linek ve Stalowé Wole sjede na 400 kusů dozerů a po dlouhých letech odmlky se pod taktovkou nové společnosti Kobex Bohemia začínají znovu prodávat i u nás.

Foto: Ondřej Hájek