Hledat

Zvažuji pořídit Bobka, a nevím jestli jít do pásového nebo kolového.Pásový určitě lepší na měkém podkladu, lepší průjezdnost terénem, ale co to dělá na betonu nebo asvaltu.Kolik vydrží pásy oproti gumám,je spotřeba nafty stejná, nebo jaké jsou klady a zápory pásový versus kolový.A ještě jestli pořídit vyšší tonáž a nebo takový střed kolem 800kg nosnosti.Potřebuji stroj spíše universální ne na jednostranné použití.Za názory předem díky.

Toto je jednoduché přídavné zařízení pro nakladače. V Holandsku, odkud mi je poslal Ad de Smit, tomu říkají „rám“ nebo „pražec“, což mi ale nepřipadá příliš výstižné. Proto jsem zvolil český název hrablo, ale jestli někoho napadá správnější nebo přesnější výraz, budu rád, když dá vědět. Pozorní čtenáři mohli hrablo zahlédnout v nedávné fotoreportáži ze stavby dálnice u Eindhovenu. Právě zde jsem hrablo uviděl také a vyžádal jsem si od Ada další fotografie a informace. Zde je jeho popis: „Téměř každý nakladač v Holandsku, který pracuje u nákladního auta nebo dempru, má takové hrablo k dispozici. Je vyrobené z běžné konstrukční oceli s hardoxem na spodní straně. Hrablo se používá na srovnávání stop, které v terénu zůstávají po autech a demprech. Také je velice užitečné pro finální dorovnání štěrku a podobných materiálů. Pro tento případ se na obě strany přidávají ocelové plechy pod úhlem 45º, podobně jako u grejdru. Většinou si hrabla vyrábějí firmy samy a každý má vlastní představu o rozměrech. To moje má šířku 4,5 m, délku 1 m a výšku 24 cm. Pracuje se s ním velmi rychle - moje lopata má šířku 3,1 m, takže každý záběr je při použití hrabla o 1,4 m širší. Díky tomu můžeme jít domů zavčas, jestli mi rozumíte.“ Možná by hrablo bylo možno využít i na srovnání otisků pásů od dozerů. V případě, že je dozer vybaven nivelačním systémem, dosahuje vysokých přesností, a grejdr většinou jen poté přijede srovnat stopy po něm.

Zdravim. Přijmu schopného strojníka na kolový bagr-nakladač za 170Kc/hod. Pro praci v karlovrskym kraji. Kontaktujte mě: krkolomne@email.cz