Badge engineering aneb Jak se rodí chameleóni
Badge engineering je poněkud posměšný, ale trefný anglický výraz pro situaci, kdy firma místo vývoje vlastního výrobku použije produkt jiné značky, mírně ho upraví a výsledek prezentuje pod svým logem. V oboru stavebních strojů se jedná o postup uplatňovaný velmi často.
První a zároveň často i poslední úpravou je změna barvy. Důmyslnější "badge inženýři" si hrají také s maskou chladiče (pokud stroj nějakou má), s vybavením a ovládacími prvky v interiéru nebo dokonce i se záměnou motorů a jiných vnitřních komponent. Pokud se vrhnou i na svařence, potom už spíše hovoříme o sdílení platforem.
Badge engineeringu se věnují nebo věnovali téměř všichni známí výrobci, jeho historie by vydala na samostatnou knihu. Proto se v tomto článku podíváme jen na některé příklady ze současnosti.
Badge engineering – nákup strojů od jiného výrobce
Prvním a nejčastějším způsobem vytvoření nového stroje prostřednictvím badge engineeringu je uzavření dohody s jiným samostatným výrobcem. Samotné přeznačkování strojů je provedeno buď už rovnou na výrobní lince originálního výrobce, anebo stroje opustí továrnu v rozloženém stavu, případně i bez určitých komponent, a objednatel si stroj smontuje sám ve svých výrobních prostorách a eventuálně do něj doplní vlastní díly.
Ukázku tohoto postupu uvidíme mj. u největšího výrobce stavebních strojů na světě. Caterpillar předloni uzavřel dohodu, na základě které mu Wacker Neuson bude dodávat mikro- a minirypadla od 0,8 do 3 tun.
Také teleskopické manipulátory odebírá nyní Caterpillar od jiného výrobce. Je jím firma JLG, která se kromě teleskopických manipulátorů specializuje na vývoj a výrobu pracovních plošin všeho druhu.
Ve výrobce teleskopických manipulátorů, který stojí v pozadí strojů pod jinou značkou, se vyprofilovala i italská společnost Dieci. Své stroje produkuje též pod značkami Doosan a Bobcat. Pro Doosan dodává své manipulátory těžké řady…
…zatímco nabídku Bobcatu obohatila o manipulátory otočné.
Japonské Sumitomo dodává pásová rypadla původem americké firmě Case. Díky tomu je Case paradoxně jediný, kdo v Evropě nabízí ucelený sortiment rypadel střední a těžké řady vyrobených přímo v Japonsku.
Další spolupráci s japonským výrobcem pásových rypadel rozvíjí firma New Holland. V rámci globálního partnerství s firmou Kobelco dováží pod svou značkou z Japonska rypadla se zkrácenou zádí, včetně zajímavého „buldobagru“ Blade Runner. Pásová rypadla s klasickou zádí si New Holland dnes už vyrábí sám, i když stále ve spolupráci s Kobelcem.
Od rypadel přejděme k nakladačům. A můžeme stále zůstat v Japonsku. Velké nakladače Hitachi od typu ZW330 nahoru jsou totiž produktem jiné japonské firmy, Kawasaki.
Tento obrázek zároveň ilustruje další rozšířený postup v rámci badge engineeringu, který se uplatňuje v přípravě prospektů a propagačních materiálů. Proč fotit přeznačkovaný stroj znovu, když už máme fotky stroje původního? Stačí pár minut práce v grafickém editoru a nové fotky jsou na světě.
Co se týká smykem řízených nakladačů, má s badge engineeringem velké zkušenosti Volvo. Poté, co koupilo americkou firmu Scat Trak a přemalovalo stroje do svých barev, rozhodlo o ukončení jejich výroby. Než vstoupit do nejistých vod samostatného vývoje, raději se u Volva domluvili s JCB. Badge engineering byl už jen „lehkým opáčkem“.
To se však vztahovalo spíše k severoamerického kontinentu. Když už jsme za oceánem, můžeme se podívat, kdo je největším přeborníkem v badge engineeringu zde. S největší pravděpodobností to bude firma Deere, která přebírá všechna pásová rypadla od Hitachi a malé nakladače a dozery od firmy Liebherr. V USA se mimo jiné angažují i nakladače italské firmy Palazzani, ovšem pod značkou americké firmy Coyote. Nakladače Palazzani si našly cestu i na Britské ostrovy, kde se prodávají pod názvem Hanix.
Někdy se stává, že firmy nabízející přeznačkované stroje samy žádné stroje nevyrábějí a zabývají se čistě jen obchodem a servisem, případně úpravami. Mezi takové firmy můžeme zařadit holandský Etec, který pod svými barvami prodává stroje Doosan.
Stejným způsobem se pod německy znějící značkou Neumeier objevují stroje čínské firmy Yuchai, které to inkognito v Evropě zkoušejí už samých počátků 90. let, kdy se je na evropském trhu snažila prosadit firma Gehl pod značkou Gehlmax.
Badge engineering v rámci jednoho koncernu
Často nákup jednotlivých strojů nestačí a koupí se rovnou celá firma. A zde nastávají badge engineeringu doslova hody. Jsou zde totiž dvě varianty – buď se provede hromadné přeznačkování celé produkce koupeného výrobce na novou firmu, anebo, což je ještě zajímavější, nový výrobce ponechá stávající značku jako alternativu ke své vlastní produkci.
Pro příklad můžeme zůstat u firmy Gehl, která v minulosti koupila svého konkurenta, společnost Mustang. Tuto značku ponechala ve svém sortimentu, aby její stroje uvrhla do role spartánštější varianty ke smykem řízeným nakladačům Gehl. Rozdíly se však postupně smazávaly a nejnovější stroje Gehl a Mustang už jsou od sebe prakticky k nerozeznání.
Stejně tak jsou si nápadně podobné stroje již zmiňované skupiny Wacker Neuson. Malé teleskopické manipulátory najdete shodně pod značkami Kramer Allrad a Weidemann, zatímco značka Weidemann se o své kloubové nakladače dělí se značkou Wacker Neuson. Největší nakladač Weidemann je pak opět klonem stroje Kramer Allrad.
Také u firmy Doosan probíhá další badge engineering na vlastním společném dvorku. Firma se musela vypořádat se začleněním sortimentu nedávno získané firmy Bobcat, a ačkoli se výrobní řady obou firem spíše doplňují, třecí body se najdou. Své malé kolové rypadlo DX55W proto začal Doosan prodávat i pod značkou Bobcat.
Za nekorunovaného krále mezi společnostmi, které přeznačkovávají své vlastní stroje, bychom mohli označit koncern CNH. Kromě pásových rypadel, grejdrů a kloubových demprů se jedná o precizní systém badge engineeringu přes celý sortiment značek Case a New Holland. Ladí se zde i vyslovené detaily, jako jsou plasty, mřížky a interiéry.
V současnosti se u CNH začíná projevovat avizovaný trend přechodu od prostého badge engineeringu ke sdílení platforem. Ukázkou je nová společně vyvinutá řada smykem řízených nakladačů. Jejich velikosti se vzájemně nepřekrývají, ale naopak doplňují, a liší se i kinematika zdvihu výložníku. Tendence k výraznějšímu odlišení strojů, než jen za pomoci badge engineeringu, je patrná i na rypadlonakladačích, kdy byla pro stroje Case vyvinuta odlišná konstrukce podkopového zařízení.
Jako se vším, ani s badge engineeringem se to nesmí přehánět. Jako příklad může posloužit opět koncern CNH, který chtěl původně své stroje v Evropě prodávat pod pěti různými značkami (návštěvníci Baumy 2004 mohou vzpomenout na pestrobarevný stánek), což se nakonec ukázalo jako příliš náročné a neefektivní.
Na závěr je třeba uvést, že ne všechny stroje, které vypadají stejně a liší se jen znakem výrobce, jsou výsledkem procesu zvaného badge engineering. Může se jednat o licenční výrobu (například UNC 061 se stále vyrábí v Rusku na základě licence pod názvem MKCM) nebo dva výrobci mohou kupovat kabinu a jiné komponenty od stejného dodavatele (např. korejská minirypadla Doosan a Hyundai). Může se však také jednat o pouhopouhou kopii. Jeden „povedený“ plagiát viděný na Baumě 2010 přikládám níže.
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře