Jak slavné české náklaďáky vůbec vznikají, jsme se vydali podívat s vedoucím marketingu společnosti Jiřím Kašpárkem.

Do haly vcházíme zadním vchodem vedle obrovských červených vrat, odkud Tatry vyjíždějí z finální montáže. „V současné době je to 4 až 6 vozidel za den. To je méně než obvykle. To proto, že už přestáváme s výrobou Euro 5 a výroba Euro 6 ještě není v plném proudu,“ vysvětluje Kašpárek. Zrovna teď podle něj konstruktéry zaměstnává zakázka na 80 aut pro slovenské hasiče. „Vyhráli jsme výběrové řízení. Hasiči i vojáci jsou našimi častými zákazníky,“ dodává.

Za vchodem je na podstavcích vyrovnáno přes deset kabin ve třech řadách. „Ty jsou ještě pro vozy 810. Kabiny pro nové Euro 6 jsou až o něco dál. My ale půjdeme od začátku, tedy od podvozku, kde výrobní proces začíná,“ upozorňuje Kašpárek a vede nás ke kolejím, které vedou halou. „V kolejnicích jezdí vozíky, na které stavíme nápravy. Ty se poté spojují centrální nosnou rourou,“ ukazuje Kašpárek vznik světového unikátu, který v Tatře vznikl před více než devadesáti lety.

Zajímavé je, že nápravy se za sebe řadí pozpátku. Z podvozkové linky do lakovny tak Tatra v podstatě nacouvá. Nejprve je ale potřeba podvozek umýt a odmastit. Po nalakování je opatřen povrchovou úpravou a mechanici ho osadí převodovkou, přičemž odpruží všechny nápravy. Odtud míří na karosovací linku, kde se práce okamžitě ujímá trojice mužů v červených kombinézách. „Na podvozek nasadí rám, motor a kabelové svazky. Tady už vidíte podvozek pro Tatru Euro 6 s novým uložením předního stabilizátoru. Tady zase pracovníci montují nadstandardní motor pro vojenskou zakázku,“ upozorňuje Kašpárek.

Na řadu přichází nasazení kabiny, která se vybaví sedadly a čalouněním. „Vůz zbývá naplnit provozními kapalinami a vyslat na finální montáž. Na diagnostiku, kde nahráváme software, už dojede Tatra po svých,“ uzavírá Kašpárek.

Foto a text: Anna Fajkusová