Kopání studen čelisťovými drapáky Davon HCD a HCDK
Kopané studny si žádají speciální techniku. V Českém Těšíně se kopalo s hydraulickými drapáky od společnosti DAVON s.r.o.
Na kopání jsme se přijeli podívat za firmou AZ STUDNY s.r.o., která v místě hloubila hned 12 vsakovacích jímek pro dešťovou vodu. V tomto případě se místo kopáčů do práce zapojilo kolové rypadlo O&K MH CITY osazené drapákem Davon.
Proč právě Davon?
„Drapáky od Davonu používáme denodenně již mnoho let, ročně s nimi vykopeme 120 až 150 studen a jsme s nimi spokojeni,“ říká šéf AZ STUDNY s.r.o. Ing. Roman Pudl. „Davon nám vyrobil drapáky podle našich potřeb a zajišťuje pro ně servis, abychom s nimi mohli pracovat bez problémů. Spolupracujeme spolu na vývoji příslušenství drapáků, aby přesně vyhovovalo našim potřebám.“ Jeho slova potvrzuje i strojník Štěpán Stýskal.
Do povrchu se nejprve zakusuje téměř devítisetkilovým drapákem HCD 13-900 s obdélníkovými čelistmi. Pro hloubení se hodí stejně, jako pro nabírání štěrku, písku a zeminy, které se do drapáku vejde 0,5 m³. K základní části jsou upevněny čelisti, které se dají vyměňovat za jiné s rozdílným objemem nebo dokonce tvarem. Záleží samozřejmě na možnostech samotného nosiče. Doporučená hmotnost se pohybuje mezi 12 a 20 tunami a maximální nosnost drapáku může dosáhnout 4 tun.
V horním dílu nosné části drapáku je zapuštěn hydraulický rotátor – řiditelný, pokud má rypadlo dostatek hydraulických okruhů. Některé drapáky Davon se ale podle potřeb strojníků vyrábí i bez něj.
Celkem se drapák skládá ze sedmi částí. Závěsu (1), otočné hlavy (2), nosné částí (3), pracovní části (4), čelisti (5), táhla (6) a hydrauliky (7). Písmena M označují mazací body.
Přes závěs se drapák upevňuje k rypadlu. Může být doplněn také brzdou, která utahováním a povolováním matice upravuje rozsah výkyvu.
K nosné části drapáku jsou na kloubových ložiskách připevněny dva hydraulické válce, které pohybují čelistmi. Pomocí hadic a hydraulického rozvodu jsou napojeny přes otočnou hlavu na hydrauliku rypadla. Pístnice před poškozením chrání posuvné kryty. Při obzvlášť náročných pracích může speciální kryt chránit celou nosnou část.
Pracovní část je k nosné části přivařená nebo přišroubovaná. Tvoři ji nosič, ke kterému jsou čepy připevněny dvě čelisti. Ty jsou přes kloubová ložiska spojeny s pístnicemi válců, díky nimž se otevírají a zavírají. Zároveň jsou propojeny táhlem, aby byly jejich pohyby synchronizované. Na břity čelistí se využívá hardox. Zuby na čelistech se dají vyměňovat. Podle typu drapáku jich může být od 3 do 9. U drapáku HCD 13-900 jich je 7.
Přichází čas na nástavec
Když se rypadlo dostane v jámě až po výložník, je potřeba vyměnit drapák za jiný – s upevněným prodlužovacím nástavcem. Pro něj AZ STUDNY momentálně využívají čelisťový drapák HCDK 13-1300 s kruhovými čelistmi.
Kromě kruhových čelistí je drapák HCDK 13-1300 s čelisťovým drapákem HCD 13-900 téměř identický. Váží 843 kg, pojme 210 litrů a taktéž pro něj platí možnost výměny čelistí.
Přepojování je jednoduché a zabere asi deset minut. Je potřeba vyrazit úchytný čep a přepojit hydraulické hadice. Vyměněný drapák se správně natlakuje po několika pomalých sevření a rozevření čelistí. Na výměnu drapáku s nástavcem jsou potřeba dva lidi.
Nástavec je teleskopický a rypadlo se s ním dostane až do dvanáctimetrové hloubky. Ve složeném stavu má 3,8 metrů. Pomocí zasouvacího kolíku je možné ho zaaretovat ve třech různých polohách. „Od Davonu jsme si nechali k nástavci vyrobit zabezpečovací zarážky. Když je totiž teleskop vysunutý a drapák vytahuje materiál zespod studny, vyndáme zajišťovací kolík a navíjením vnitřních lan se nástavec zase zasouvá. Když ale vnitřní lano praskne, teleskopický vnitřek vypadne z nástavce na zem. Proto jsme si z vnějšku ramene a na lyžině, po které vysouvací vnitřek jezdí, nechali přimontovat protilehlé kolíky, které se o sebe kdyžtak zaseknou. Tohle řešení pro nás firma vymyslela a funguje,“ pochvaluje si Ing. Roman Pudl.
S namontovaným nástavcem je rypadlo poněkud neohrabané, a když zastavuje do kopce, zdá se, že se drapák může vlastní tíhou zhoupnout až do kabiny. V tomto případě by se zámek výkyvu hodil. Strojník i s jeho pomocníkem jsou ale sehraná dvojka a výkop jímky pokračuje.
I na tuto práci jsou potřeba dva lidé. Stroj totiž musí mít od studny určitý odstup, aby do ní drapák zasouval pod správným úhlem, ale ze své pozice do ní strojník nevidí. Pomocník tedy po každém vysypání musí rozhoupaný drapák usměrnit a natočit ho do požadovaného úlu, aby bylo hloubení rovnoměrné. Nástavec naráží o stěny jámy a demonstruje tak význam ochranného kovového kruhu.
Když v devíti metrech zuby drapáku narazí na vodu, je vyhráno. Vsakovací jímku zbývá osadit betonovými skružemi a výstupem s betonovým poklopem, který vyčnívá půl metru nad zem.
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře