Stroj pohání šestiválcový motor Komatsu SAA6D125E-6 o výkonu 204 kW. O dodržení emisní normy Tier 4 se stará systém recirkulace výfukových plynů a filtr pevných částic. Strojníky jistě potěší, že filtr zvládá regeneraci za chodu a není potřeba kvůli němu přerušovat práci. Motor ovládá zabudovaný automatický systém Komatsu Smart Loader Logic, který poskytuje přesně požadovaný moment pro právě prováděnou práci a výrazně snižuje spotřebu paliva, aniž by docházelo ke ztrátě produktivity.

Hnací ústrojí nakladače má měnič momentu se zámkem. Strojník ho může aktivovat při druhém až čtvrtém rychlostním stupni, například při jízdě do kopce. Zámek zabraňuje ztrátám v měniči a díky tomu šetří naftu.

Při přesunech se stroj dokáže pohybovat rychlostí až 39 km/h. Vyšších rychlostí se nemusí bát ani při převozu materiálu. Jeho rozsypávání totiž omezuje odpružení výložníku, které zároveň při nárazech šetří namáhané komponenty. Pokud stroj zpomalí na rychlost pod 7km/h, systém odpružení se automatický vypne, aby mohl být strojník při nakládání na korbu nákladního auta co nejpřesnější.

I na korbu s vyššími bočnicemi snadno dosáhne díky výšce 4335 mm na čepu loptaty (na břitu univerzální lopaty je to 3010 mm). Ve své hmotnostní kategorii tak překoná Caterpillar 966M s 4235 mm, ale do dosahu Liebherru L576 mu chybí 65 mm. Vodorovný dosah nakladače Komatsu WA470-7 je 1315 mm.

Stabilitu v terénu si drží 2300mm rozchodem a 3450mm rozvorem kol a díky natáčení v kloubu o 40° dokáže být obratný. Zadní náprava má úhel výkyvu 26°.

Lehce k filtrům i klínovému řemenu

K servisním přístupům se dostává přes boční kryty, které se vyklápí nahoru pomocí plynových vzpěr. Nejprve se ale musí do boku vyklopit blatníky, které by jinak zavazely. Oproti jejich vyklápění nahoru je toto řešení pro strojníky jednodušší, protože nemusí zvedat takovou váhu.

Pod levou kapotou je vidět filtr pevných částic. V samostatném kastlíku po levé straně jsou umístěny dva 12V akumulátory.

Za mřížkou zadní kapoty, která se vyklápí dozadu, se ukrývá chladič s automaticky spínaným ventilátorem. Funkcí automatické změny směru ventilátoru může strojník nastavit také délku a intervaly čištění.

Vzduchový i všechny kapalinové filtry najdeme pod pravou kapotou v úrovni zadního kola. Přístup je k nim dobrý, i když ne přímo ze země, jak uvádí výrobce. Alespoň já se musela postavit na stupačku za zadním kolem. Dolévání motorového oleje je přístupné o něco lépe a k přístupu do nádrže se strojník dostane jednoduše jak s hadicí, tak s kanystrem. Výhodou je také jednoduchý přístup ke klínovému řemenu, ke kterému se dostaneme po odklopení dvířek v zadní části údržbového prostoru. Podobná menší dvířka ukrývají odpojovač baterie.

Kabina s „větracími“ dveřmi

Do klimatizované kabiny se stoupá po schůdcích zhruba od poloviny lemovaných zábradlím, takže nastupování je pohodlné. Tedy v případě, pokud mluvíme o klasickém nastupování z levé strany. Nakladač se totiž už ve standardní verzi chlubí dveřmi z obou stran, což by byl příjemný bonus, kdyby byl dotažen do konce. Nastupování a vystupování z pravé strany totiž brání pravá konzole řízení. I v odsunuté poloze mám problém se tudy protáhnout, vrážím do joysticků a popelníku. Dobře stavěný strojník tu je téměř bez šance.

Sedadlo je odpružené s nastavitelnou výškou a opěradlem. Výškově nastavitelné jsou i loketní opěrky. V doplňkové výbavě má sedadlo navíc vyhřívání a bederní opěrku. Samozřejmostí je rádio s CD přehrávačem a výstupem na mp3 přehrávač. Telefon si strojník může dobít ve 12V zásuvce.

Otevíratelné je pouze okno v levých dveřích, na pravé straně ho ale nahrazují dveře. Před sluncem strojníka chrání roletka na předním skle. Výhled z kabiny je výborný, čelní sklo v lomu nepředělují sloupky a o přehled po stranách a vzadu se starají velká zpětná zrcátka a zadní kamera. Ta přenáší obraz na širokoúhlou barevnou obrazovku napravo vedle volantu. Za volantem se nachází pracovní displej. Jelikož není dotykový, ovládá se na barevně rozděleném ovládacím pultíku na pravé straně volantu, kde modrá tlačítka ovládají klimatizaci, šedá provozní informace na displeji. Kontrast se, stejně jako světla, ovládá na opačné straně volantu, i když by možná bylo logičtější umístit všechna tlačítka patřící k displeji k sobě.

Palubní deska nakladače Komatsu WA470-7

Vedle pravé loketní opěrky se řada tlačítek směrem k volantu stáčí ke strojníkovi. Navíc je k němu i mírně nakloněná, což působí dobře na pohled, ale především jsou symboly na tlačítkách lépe čitelné, aniž by bylo potřeba se k nim naklánět. Tady strojník přepíná například na jeden ze dvou režimů síly při nakládání nebo ovládá automatické zavírání lžíce při hloubení.

Testovaný stroj měl multifunkční joystick, který patří do nadstandartního vybavení a nahrazuje ovládací systém EPC se dvěma pákami, které ovládají poloautomatické nabíráním materiálu, zpomalení a zastavení spouštění lopaty bez vibrací a spodní a horní doraz výložníku. Na joysticku se poloautomatické nabírání zapíná horním tlačítkem. Tento předprogramovaný proces pomáhá efektivně nabírat materiál i méně zkušeným strojníkům. 

Levé tlačítko je připravené na ovládání přídavného hydraulického okruhu, který testovaný stroj nemá, pravé ovládá směr jízdy a neutrál. Strojník tak může najíždět do hromady, nakládat i couvat, aniž by pustil joystick, což ještě zvyšuje plynulost práce, která je už tak výborná díky odezvě ovládání.

Plyn strojník ovládá takzvaným inteligentním pedálem, který reaguje na to, jak silně se na něj šlape. V situacích, které vyžadují větší sílu a akceleraci, šlape často obsluha na plyn silněji. Na to nakladač reaguje tak, že nechá motor vyšplhat do vyšších otáček než obvykle a teprve potom přeřadí. Naopak v klidnějších situacích, kdy je strojník i jeho noha na plynu klidnější, řadí stroj na vyšší stupeň dříve, aby šetřil naftou.

Na co si strojník také nemůže stěžovat, je prostor, a to jak pro něj, tak i pro jeho věci. Za sebou po levé ruce má pultík, kam se pohodlně vejde i brašna nebo batoh. Na druhé straně je ta stejná, navíc se zajišťovacím popruhem. Vedle dveří je úchyt na pití, přímo ve dveřích kastlík. Dole vedle sedadla je navíc prostorná zavírací schránka.

Vážení na lopatě

Testovaný stroj byl vybaven nakladačovým vážním zařízením značky Tamtron Power Smart 200. Přestože zařízení nebylo ještě softwarově nainstalováno, podívali jsme se, jak funguje alespoň „na sucho“.

Na výložníku je umístěná dvojice čidel. Třetí čidlo se nachází před kabinou u centrální jednotky, která je srdcem celé váhy. Podle vzájemné pozice čidel jednotka určuje, v jaké poloze je lopata. Z různých poloh potom počítá váhy materiálu, které průměruje do konečného výsledku. Zařízení dokáže vážit i za pohybu, s otevřenou lopatou a nakladač nemusí být v rovině, protože řídicí jednotka obsahuje elektronickou libelu. Váha si poradí se sklonem stroje až do 8,7°.

Váhu strojník ovládá z kabiny přes displej, kde si také může ukládat informace například o zákazníkovi nebo o váženém materiálu, a je možné na něj napojit obraz ze zadní kamery. Vážní lístky se tisknou rovnou přes malou připojenou tiskárnu.

Hodnocení

Strojník Stanislav Bartoš, kterým nám stroj ukazoval, si pochvaloval především sílu a výkonost hydrauliky. Nakladač mu dával za pravdu, když se s vervou zakusoval do materiálu, aniž by přitom přišel o výkon motoru.

Pochválit musíme také pravé dveře, kterými by se mohli inspirovat i ostatní výrobci nakladačů. Jen škoda, že přístup k těmto dveřím není jednodušší, aby nemusely plnit jen funkci velkého okýnka.