S hybridními rypadly, které spolu s naftou využívají také elektrický pohon, má Komatsu zkušenost patnáct let. Na prvních hybridech, ještě bez označení, začala firma pracovat už v roce 1999. Rypadlo HB215LC-2 už patří k nové řadě těchto strojů a oproti standardním rypadlům má až o 30 % nižší spotřebu paliva. Jak to funguje?

Zatímco u standardního rypadla je otoč poháněna hydromotorem, u hybridního rypadla pohání otoč elektromotor. Při otáčení nástavby, nebo ještě přesněji při brzdném pohybu otáčení, vzniká kinetická energie, která u běžných rypadel není využita a ztrácí se v hydraulickém systému. U elektrického pohonu tuto kinetickou energii využívá generátor, který ji přes usměrňovač přetváří zpět na elektrickou energii na dobíjení kapacitoru. Odtud rypadlo čerpá energii na další otáčení. Čím víc se tedy rypadlo otáčí (a následně brzdí otoč), tím víc se kapacitor nabíjí. Nepotřebuje při tom vnější zdroj dobíjení, jako je dobíjecí stanice. Navíc využívá energii pro pomoc pohonu pracovní části rypadla, když je potřeba zvýšit rypnou sílu.

Schéma

Prohlídku rypadla tedy tentokrát začínáme pod levou zadní kapotou, kde je to, co je na tomto rypadle vůbec nejzajímavější – tedy hybridní pohon. Ten se skládá ze dvou částí. Kapacitoru a měniče. Na obě části je záruka pět let, nebo 10 000 motohodin. Ukazatel nad kapacitorem kontroluje intenzitu nabití. Pokud by klesla pod 90 %, začne se kapacitor nabíjet z generátoru mezi převodovkou a motorem.

Hybridní systém Komatsu

Tichý výkon

Na revitalizaci rybníku s rypadlem pracuje strojník Karel Knajbl, jeden z mála Čechů, kteří zatím měli šanci si tuto technologii Komatsu vyzkoušet. „Trvalo mi několik dnů, než jsem si zvykl, jak je stroj tichý. Ze začátku jsem si vůbec nebyl jistý, jestli motor běží, nebo jestli mi to chcíplo,“ vypráví strojník, který doposud pracoval s rypadly Caterpillar podobné hmotnostní kategorie. „Nemůžu říct, jestli je tenhle hybrid silnější nebo slabší, je to dost podobné. Na stejný výkon se dostanu stejně rychle, jako jsem zvyklý. Nebýt toho zvuku, asi bych nepoznal, že sedím v hybridu. Jen ty otáčky, které bych honil otočným kolečkem, si nahrazuje elektromotor sám. Ze začátku jsem z toho byl nesvůj, ale zvykám si,“ porovnává Knajbl.

Ze začátku ho překvapila rychlost otoče. „Čekal jsem, že bude pomalejší, když ji pohání jen elektromotor,“ uvažuje Strojník. Navíc ho překvapil její zvuk. „Dělá to takový vysoký zvuk ‚dzzzzzn‘, že jsem skoro hledal, jestli nemám v kabině komára,“ směje se. Nakonec ale uznává, že pro uši je tento stroj příjemnější.

Spoustu prostoru pro údržbu

Svými rozměry se Komatsu HB215LC-2 (9,62 m na transportní délku, 3 m na šířku a poloměr otáčení 2,9 m) do úzkých uliček a stísněných prostor nehodí. Navíc potřebuje pořádnou práci, u které se může otáčet a získávat tak další energii do kapacitoru. Tím, že hybridní pohon si žádá svůj prostor, bylo zbytečné nadhánět centimetry jinde, a tak jsou všechny servisní přístupy příjemně prostorné a dobře dostupné.

Hned vlevo za kabinou jsou samostatná dvířka pro kabinový filtr. Levá zadní kapota kromě hybridní části, která je bezúdržbová, ukrývá vzduchový filtr a nádržku s chladicí kapalinou.

Na opačné straně najdeme hlavní hydraulické čerpadlo, palivový a motorový filtr. Odtud se také ovládá palivové čerpadlo s automatickým vypínáním při plné nádrži. Pro čerpací hadici je místo buď v pravé části kapoty, nebo ve speciálním kastlíku nahoře na nástavbě. Ten má navíc výhodu, že je přes filtr spojený s nádrží. Pokud tedy po vypnutí čerpadla zůstane v hadici palivo, odkape do nádrže.

Přístup k motoru se nachází za kabinou a vedou k němu tři schůdky. V prvním je prostorná schránka na nářadí, zamykatelná jak běžným, tak visacím zámkem. Ve druhé jsou baterie s odpojovačem. S hybridním systémem ale nesouvisí, slouží klasicky pro startování motoru.

Shora vidíme na čtyřválcový motor Komatsu SAA4D107E-2 o výkonu 110 kW splňující emisní normu Stage IIIB díky oxidačnímu katalyzátoru. Shora se také dolévá a doplňuje motorový olej. Jeho stav ale hlídá i displej v kabině, takže strojník nahoru příliš často nemusí. Pokud přece, pohyb po nástavbě je bezpečný díky protiskluzovému povrchu a zábradlí.

Prostorná kabina

Místem výrobci nešetřili ani na kabině. Dost je ho na nohy i na protažení. Po levé ruce má strojník popelník a schránku na manuál nebo jiné tiskoviny a držák na lahev, další menší schránka je po pravé ruce. Velký úložný prostor je také za sedadlem. Na prolisu neurčitého tvaru je na háčcích pověšená šikovná textilní síťka, do které se vejde i menší sportovní taška. Není od šikovné manželky strojníka, jak jsem předpokládala, ale patří do standardního vybavení kabiny.

Horní okno jde zatáhnout krytem. Přední okno se dá z většiny otevřít a vysunout nad strojníka. Spodní část okna ale drží dole.

O dobrý výhled se starají jednak dvě velká zpětná zrcadla, jednak zpětná kamera. Ta jde volitelně doplnit ještě o boční kamery.

„Co jsem v letních parnech opravdu ocenil, je klimatizace. Má výdechy vzadu, ale přitom mi na záda netáhne. Navíc reaguje o něco rychleji, než jsem byl zvyklý z Caterpillaru,“ pochvaluje si strojník.

Rádio je vzadu za hlavou řidiče, ale ovládat ho může i pod levou loketní opěrkou.

Tlačítka na levém joysticku jsou určena pro práci s proporcionálně ovládaným přídavným zařízením a rychloupínačem. Stroj má pro rychloupínač samostatný vývod už v základu, ale přímo testovaný stroj rychloupínač nemá. Přestože má také přídavný okruh na kladivo, svahovou lžíci a rotační nářadí, na rybníku používá pouze zubovou lžící s břitem nasazeným do adaptérů pro lepší nakládání do sklápěče. „Tím pádem nepoužívám ani tlačítka na pravém joysticku pro kladivo a další přídavná zařízení. Stačí mi jen klakson,“ usmívá se strojník. Odezvu hydrauliky na joysticky si chválí. „Jde to jemně, spíš plynule, než nějak extra rychle. Na kopání a nabírání mi to zcela vyhovuje,“ říká.

Po pravé ruce má tlačítka na ovládání světel a stěračů. Všechny potřebné informace od nastavení klimatizace až po upozornění na potřebu vyměnit olej se ukazují na barevném, nedotykovém displeji, z nějž může strojník číst, i když na obrazovku svítí slunce. Na displeji také vybírá z šesti pracovních režimů pro práci při vysokém zatížení, úsporný režim, režimy pro práci s kladivem a jeřábování a pro režimy pro práci s přídavným zařízením typu drtič v normální a úsporné verzi.

 „Ovládání je na tlačítkách pod obrazovkou. Přímo před sebou vidím stav paliva, teplotu motoru, počet motohodin a podobné provozní údaje. Stupnice úplně napravo mi ukazuje, jak zabírá elektromotor. Jinak ale displej nevyužívám. K ničemu ho moc nepotřebuju, ani nevím, jestli už je tam všechno nainstalované,“ říká Knajbl. Oceňuje ale, že je ve výběru jazyků také čeština.

Jako ostatní stroje Komatsu je i rypadlo automaticky bezplatně vybaveno monitorovacím systémem Komtrax, který pomáhá majiteli sledovat základní informace o stroji prostřednictvím internetu.

Špunty do uší?

„Říkám si, jestli by v kabině neměl být nějaký reproduktor, který by pouštěl nahrávku motoru v záběru, aby si strojník při práci nepřipadal tak divně,“ směje se Kanjbl. Dodává ale, že pro uši strojníka je to přece jen velká úleva a sám neví, jestli po přesednutí na klasické rypadlo nebude potřebovat tlumící špunty.

Nejdůležitější ze všeho je ale na rypadle úspora paliva. „Zatímco buldozér vedle mě dělá jen občas, už jsme ho tankovali dvakrát. Rypadlo zatím ne, a to jede téměř nepřetržitě,“ upozorňuje strojník.

Kam až se s vývojem hybridů dokáže vyšplhat úspora paliva, to zatím netuší ani ve společnosti Komatsu. Už příští rok ale na veletrhu Bauma představí další novinku z tohoto odvětví, tentokrát hybridní rypadlo o hmotnosti 40 tun.