Větší a silnější motor, výkonnější hydraulika, vyšší hmotnost a nosnost, větší lopaty… je to zkrátka větší nakladač v menším balení. Ale pojďme se bavit konkrétně.

Nejmenší základní lopata nakladače L50F o provozní hmotnosti 9,3 – 9,9 t má objem 1,5 m³. Navzdory větším lopatám a menším rozměrům má L50F oproti L50E větší výsypnou výšku, se základní lopatou je 2865 mm, přičemž čep se nachází v úrovni 3780 mm nad zemí, což je v kategorii nakladačů do 10 t vynikající hodnota. To vše při zachování kinematiky TP, která mechanicky vyrovnává dno lopaty při zvedání a spouštění výložníku, a zároveň zaklápí lopatu vysouváním pístu z válce, což umožňuje dobrou vylamovací sílu.

Motor je uložen příčně až za zadní nápravou, kde zároveň funguje jako protizávaží. Jedná se o čtyřválcový přeplňovaný diesel Volvo D5DCBE3 o objemu 4,76 l, který poskytuje maximální výkon 87 kW při 2200 ot/min. Zřejmě pro úsporu místa byla zmenšena palivová nádrž ze 197 l na 160 l. V hydraulickém systému load sensing pracuje axiální pístové čerpadlo s průtokem 132 l/min. Přestože je průtok o 12 l/min vyšší než u předchůdce, pracovní cykly se mírně zpomalily. Pojezd nakladače je hydrostatický se dvěma rychlostními rozsahy. Na ten druhý se může nakladač přesouvat rychlostí jen 20 km/h, což je do jisté míry dáno asi tím, že nakladač Volvo L50F je kompletně, včetně motoru a hydrauliky, vyráběn v Německu, kde pracovní stroje po silnici rychleji jezdit nesmějí. Je to lepší konfigurace pro práci, nikoliv na přejezdy.

Oproti L50E je u L50F řešeno jinak řízení. L50F zatáčí pomocí jediného hydraulického válce, do kterého žene olej samostatné zubové čerpadlo, zapojené v okruhu typu load sensing. Úhel natočení zůstal na 40°, ovšem díky kratšímu rozvoru jsou jeho poloměry otáčení příznivější.

A jak se L50F ovládá? Do nového nakladače již nelze objednat systém řízení CDC, který doplňoval klasické řízení volantem a řazení pákou pod volantem revolučním ovládáním na levé loketní opěrce. L50F na to jde jinak, a musím říct, že velmi dobře. Páka řazení vlevo pod volantem zmizela a vše bylo integrováno do joysticku, který je v L50F již standardem. Hornímu povrchu joysticku dominují dva kolečkové spínače. Levým se volí směr jízdy, pravým se řadí rychlostní rozsah. V praxi zjistíte, že se jedná o velmi rychlé a pohodlné řešení. Se zařazením z druhého na první stupeň si nakladač sám počká, až se rychlost dostatečně sníží. Menší páčka vpravo od joysticku ovládá hydraulický rychloupínač a hydraulicky poháněná přídavná zařízení.

Interiér kabiny jakoby z oka vypadl velkým nakladačům řady F, i když zvenku vypadá kabina jinak. Strojník zvyklý na Volvo se zde cítí jako doma. Standardní vybavení odpovídá dnešním zvyklostem (klimatizace, nastavitelný volant, sedadlo polohovatelné ve 4 směrech, držák nápojů, rádio na CD s vestavěnými reproduktory,…), množstvím výdechů topení a klimatizace si nakladač nezadá ani s malým autobusem.

Přehledný monochromatický displej, u kterého lze navolit, zda mají být zobrazeny oranžové údaje na tmavém pozadí či naopak, ukazuje a umožňuje nastavit řadu veličin, zcela v intencích současných trendů. Školení obsluhy moderních stavebních strojů se dnes odehrává převážně v kabině u displeje, zbytek je celkem jasný. Alespoň v případě L50F tomu tak je, poněvadž konstruktéři si dali záležet na servisním přístupu a všechna místa pravidelné údržby přehledně soustředili pod výklopnou kapotou. Přístup k nim je excelentní.

Na závěr jsem si ponechal design nakladače, který je jistě subjektivní záležitostí, ale asi se shodneme, že od fádního vzhledu svého předchůdce je na hony vzdálen a v ničem si nezadá s nápaditým designem jiných nakladačů poslední doby. Dnes musí být stavební stroje cool a umět zaujmout na první pohled. A Volvu L50F se daří i toto.