Základní parametry:

Kdo podobná rypadla už vyrábí:

Jak je vidět z přehledu, Liebherr A 914 Compact Litronic je i ve srovnání s krátkou konkurencí vpravdě kompaktní, přičemž se poněkud vymyká o něco vyšším výkonem motoru. Jedná se o vlastní čtyřválec Liebherr D 834 s objemem 4,58 l vyrobený ve Švýcarsku, který splňuje letošní emisní normu Stage IIIB. Konstruktéři však této normě nevyhověli osazením filtru pevných částic ani vstřikováním AdBlue, ale zvolili oxidační katalyzátor. Provozovatel stroje tak nemusí dohlížet na regeneraci DPF ani tankovat močovinu. Když nedojde k nečekaným událostem, měl by oxidační katalyzátor vydržet 15 000 motohodin provozu. To se ještě uvidí, nicméně v současné době oxidační katalyzátor představuje jediné bezúdržbové řešení.

V hydraulickém systému LSC s řízením výkonu motoru, omezovačem tlaku pro omezení výkonových ztrát při vysokých tlacích, snímáním zatížení (load sensing) a prioritou otoče pracuje jediné velké pístové čerpadlo o maximálním průtoku 250 l/min pod tlakem do 350 bar.

Jedna věc je strohý technický popis, ale něco docela jiného je si se strojem skutečně zařádit. Tu příležitost jsem dostal v rámci letošní Liebherr Roadshow v bratčické pískovně. Se strojem jsme přejeli na zhutněný terén, ale protože byl osazen svahovací lžící, zkoušku rypných sil jsme vyměnili za prověření přesnosti a ovladatelnosti.

Konfigurace podvozku stroje nebyla příliš univerzální, stroj byl bez patek pouze s radlicí, umístěnou vzadu. Pokud by si stroj objednal někdo u nás, s velkou pravděpodobností bude mít radlici i patky.

Kabina je menší, než mají rypadla Liebherr s klasickou zádí. Proto mě zajímalo, jak se do ní člověk vejde. Jak jsem zjistil, naprosto pohodlně, krátkost kabiny má vliv jen na úložný prostor za sedadlem, který je pochopitelně menší. Vlastně je docela miniaturní, ale pohodlně si v kabině sednout je podle mě důležitější, než se celý den krčit a svačinu přitom nechat rozšafně rozvalovat v prostorném kastlíku. Nic proti svačině, ale v tomhle má u mě A 914 Compact velké plus.

Mechanizmus zajištění čelního skla je zpracován bytelně a rám skla se i příjemně drží, ovšem zasunutí pod strop vyžaduje značnou dávku síly. Rypadlo lze nakonfigurovat i s odnímatelným spodním proskleným panelem, který měl náš bagr napevno. Sloupek volantu je pouze sklopný, bez výškového nastavení.

Instrumentace v kabině je tradičně vzhledově strohá. Mě osobně se tento přístup zamlouvá, navíc přístrojová deska působí dojmem, že přetrvá desetiletí ve stejném stavu. Pokrokový je dotykový displej, jenž ve stejné podobě, pouze s odlišnými funkcemi, naleznete napříč celým spektrem nejnovější generace stavebních strojů Liebherr.

Sedadlo pruží i dopředu a dozadu a posunuje se společně s konzolami joysticků. V tomto případě mi ale nevadilo, že chybí nezávislý posun sedadla vůči joystickům, pro mě byla jeho poloha v pohodě. Na joysticích má Liebherr dotykové senzory, které se nacházejí na vnější straně každého z joysticků. Když nazastíníme rukou čidlo, nebude joystick fungovat. To, že čidlo zachytilo vaši ruku, signalizuje krátké pípnutí. Poněkud přetechnizované, ale bezpečné.

Ovládání je citlivé - citlivější než byste od Liebherra čekali. Ale i přesto je velice precizní a přívětivé, jak jsem zjistil při svahování s nataženým dvoudílným výložníkem. Nastavení vzájemného úhlu jeho dvou částí se provádí dvěma krajními pedály vlevo na podlaze. Nesmím zapomenout na povedený kolébkový ovladač přídavného okruhu na levém joysticku. V našem případě se jím ovládala svahovka a musím říct, že se s ním pracuje velmi příjemně a jistě.

Jak už jsem uvedl, displej je skutečně dotykový, což značně napomáhá intuitivnímu ovládání. Doufejme jen, že Liebherr pomyslel i na jeho životnost a odolnost vůči různým nečistotám. V době zkoušení stroje nebylo menu k dispozici v českém jazyce, ale do podobných systémů není problém ji nahrát dodatečně. Vyzdvihnout musím vysoký kontrast displeje spojený s decentním grafickým pojetím zobrazovaných informací. Ani odlesky žhavého letního slunce strojníkovi nezabrání získávat podstatné informace.

Na přímém slunci naopak zanikají drobné kontrolky jednadvaceti membránových tlačítek na konzole před joystickem. Je ale skvělé, že jsou všechna tlačítka umístěna pohromadě a v zorném poli strojníka - pro jejich obsluhu není potřeba natahovat krk ani ruce. Navíc jsou membránová, takže prach nemá šanci a jejich očištění je záležitostí pár sekund.

Přestože má rypadlo krátkou záď, je osazeno kamerou, která snímá dění za strojem a obraz z ní je přenášen přímo na dotykový displej. Obraz z kamery může překrývat celý displej či být přítomen ve zmenšené podobě na úvodní obrazovce vedle otáčkoměru. Přes menu dotykového displeje se ovládá třeba i větrání a topení, jakými výdechy má vzduch proudit a podobně. Také zde lze nastavit tlaky a průtoky až pro deset různých přídavných zařízení. Co zde však ovládat nelze, je rádio - klasické autorádio Blaupunkt je umístěno vzadu pod stropem.

Liebherr A 914 Compact Litronic je velmi povedené rypadélko nejen do města. Jak je u Liebherra zvykem, působí solidním dojmem, navíc práce s ním je kupodivu zábavná, přičemž krátká záď zásadně neubírá na komfortu strojníka. Pro mě zatím jedno z nejmilejších překvapení letošního roku.