JCB - Sumitomo

Uvedení nových pásových rypadel řady X bylo pro JCB nutností. Předchozí bagry JS vycházely z letité produkce JCB-SCM, což byl společný podnik JCB Excavators se zahraniční účastí japonských firem Sumitomo Construction Machinery a ltochu. Tento joint-venture vyráběl od roku 1991 v anglickém Uttoxeteru bagry Sumitomo přeznačkované na JCB, a když byla o 7 let později dohoda o spolupráci ukončena, pokračovalo JCB v používání technologie Sumitomo už samostatně v továrně přejmenované na JCB Heavy Products. Řada před X byla tedy takovým „pohrobkem“ dávných modelů rypadel Sumitomo, přestože do jejich poslední reinkarnace dodalo JCB i vlastní motory EcoMAX.

JCB - Komatsu

Tudíž řada X představuje první rypadla od základu vyvinutá v režii JCB. Výrobce to vzal od podlahy a navázal vztahy s mnoha novými dodavateli komponentů, přestože v hydraulice i nadále spoléhá na Japonce. Což je pochopitelné. Hydraulický systém s recirkulací oleje podle marketingových informací v prospektu ladil celé čtyři roky.

Odhaduji, že při vývoji řady X se konstruktéři inspirovali hlavně u Komatsu, jehož anglická fabrika na pásové bagry leží nějakých 300 km severně od Rocesteru, dnešního domova pásových rypadel JCB. Mezi oběma továrnami dochází k přirozené fluktuaci lidí. Příkladem budiž rok 2002, kdy do JCB přišel Keith Tipping, který v továrně Komatsu zastával post generálního ředitele.

Žádná tlustá Berta

Jedním z trendů poslední doby je, že bagry tloustnou. Teď nemám na mysli zvyšování kapot, aby se pod ně vešly všechny ty katalyzátory, filtry DPF a nádobky na močovinu. Bagry tloustnou do šířky. Jakoby si výrobci v návaznosti na úspěch velkých kompaktních bagrů s nulovým přesahem na širokých podvozcích uvědomili, jak je výhodné mít rameno bagru uprostřed – výkop probíhá pod středem bagru a snižuje se tím namáhání otočového ložiska.

A tak se o to pokoušejí i na klasických rypadlech s dlouhou zádí. Rozšiřují nástavby tak, aby byla kabina co nejdál od středu a uvolnil se prostor pro centrální umístění výložníku. Zatím se to ještě nikomu stoprocentně nepovedlo, nejblíž se dostal Caterpillar. Ovšem za cenu extrémně široké nástavby, která u typu 320 dosahuje hodnoty 2780 mm.

Nové JCB 220X má otočnou nástavbu širokou 2698 mm, což je oproti jeho předchůdci nárůst o nezanedbatelných 15 centimetrů. Tím se musel z nabídky vyřadit úzký podvozek 2590 mm, takže nyní jsou k dispozici pouze dvě podvozkové šířky – 2770 a 2990 mm.

Štíhlost a otylost ve světě rypadel

Jak toto dilema řeší ostatní výrobci? Liebherr, Volvo a Case (= moderní Sumitomo) zůstávají u úzkých nástaveb okolo 2540 mm, zatímco Caterpillar, Kobelco, Hitachi a Doosan využívají nástavby, jejichž šířka přesahuje 2700 mm. Nejpoctivější je v tomto ohledu Komatsu, které svůj aktuální model PC210-11 nabízí jak se širokou nástavbou 2705 mm, tak i úzkou 2540 mm pro provedení NLC. Zajímavé je si uvědomit, že v žádném z těchto případů neplatí nepřímá úměra, že čím užší nástavba, tím delší záď.

Když pochopíme tyto souvislosti, musíme JCB označit za obezřetné – nástavbu sice výrazně rozšířilo, ale stále se drží daleko od extrému. A tedy když ve svém prospektu tvrdí, že má výložník umístěn centrálně, není to pravda. Je pouze o něco blíž ke středu, než tomu bylo u předchozí generace JS.

Na čem ujíždíme

My máme provedení SLC, což označuje standardní dlouhý podvozek – užší šířku 2770 mm a delší délku 4460 mm. Takový podvozek dříve v nabídce nebyl, nahradil právě tu vypadnuvší „užovku“.

U pásového podvozku zachovalo JCB jeho výbornou světlou výšku při současně nízkém profilu pásů, což dále využilo pro zvýšení světlosti mezi horní hranou pásů a spodkem nástavby na výjimečnou hodnotu 192 mm.

Design zvenku, design uvnitř

Design nástavby charakterizuje vystouplý límec okolo spodní části, který chrání dovnitř prohnuté kryty a loga JCB před poškozením. Ubylo zde větracích a jiných otvorů, takže kapotáž je pevnější a nebylo potřeba lakovat tolik hran. Na nástavbě máme osazeno standardní bezpečnostní zábradlí, za příplatek je možno mít i celou „zahrádku“.

Velký pokrok udělalo JCB v kabině. Zaoblenou čelní stěnu, která zbytečně ukrajovala z podlahové plochy, zploštilo a dole u podlahy protáhlo směrem vpřed. Tímto a dalšími úpravami se JCB přiblížilo na úroveň těch nejlepších premiantů. Čelní sklo je nyní skutečně ploché, takže by mělo být levnější na výměnu. Zvedá se celkem dobře, ale rozměrné střešní okno je osazené napevno.

Barevný displej není integrován do okolních plastů, nýbrž „poletuje“ nad nimi. Je evidentní, že si tak výrobce nechává prostor pro snadný budoucí upgrade zobrazovací jednotky. Ta současná není zcela imunní vůči odleskům a nemá kolem sebe žádné stínění. To má jedinou výhodu v tom, že se z ní lehce stírá prach. Menu má vyvedené v poměrně hezké češtině (ale „PM“ bych raději nepřekládal, protože dlouhé české slovo „odpoledne“ pak překrývá údaj o čase). Vpravo je k monitoru přidaný nenápadný displej automatického centrálního mazání Groeneveld Twin.

Renesance otočných knoflíků

Po pravé straně sedadla najdete bloky pryžových tlačítek a ovladačů. Procházení a potvrzování nabídek zobrazených na monitoru se provádí otočným ovladačem hned u sedadla společně se dvěma tlačítky Domů a Zpět. Na stejném panelu se nachází ještě dvě tlačítka pro rychloupínač (pro odjištění rychloupínače je potřeba zmáčknout jedno tlačítko a do pěti sekund druhé), tlačítko pro jeřábovací mód a tlačítko funkce přetížení.

Vedle, blíže k oknu, se nachází největší panel posetý přehledně označenými otočnými ovladači. Knoflíky jsou knoflíky, poskytují příjemné, intuitivní ovládání a až perfektní přehled o aktivovaných funkcích. Za ně JCB jednoznačně chválím. Startovací tlačítko je obklopené sedmi regulačními točítky – velkým pro otáčky motoru, který po stisku aktivuje Power boost, a menšími pro nastavení otáček ventilátoru topení, teploty, hlasitosti rádia, přehrávané skladby nebo stanice, osvětlení a stěračů. Každý z nich má také přídavnou funkci při stlačení, která je u něj napsána.

V zadní části bočního panelu vedle sedadla je prostor pro 12 tlačítek s běžnými funkcemi. Při použití imobilizéru tato tlačítka zároveň přebírají funkci kódovacích číslic.

Bezpečnost à la JCB

Vpředu na očích se nachází blok šesti nejpoužívanějších tlačítek. Je zde i diskutované tlačítko pro odemčení hydrauliky, které se musí dodatečně zmáčknout po zvednutí bezpečnostní páky vedle sedadla. „Zbytočná bezpečnosť, ničomu to nepomôže,“ neztotožňuje se s tímto řešením Kubo SK. JCB svému systému říká 2Go, a jak jsem se dozvěděl v příručce pro rychlé seznámení s rypadlem, dealer by měl být schopný ho deaktivovat. To je fajn.

Další bezpečnostní funkce na nás číhá při výměně lžíce. Jde o to, že po odjištění rychloupínače dvěma tlačítky musíte po dobu tří sekund zavírat lžíci, aby k odjištění skutečně došlo. To ale u větších přídavných zařízení, jako jsou paletizační vidle nebo hydraulické kladivo, často není možné, a tak máte ještě druhou možnost – místo zavírání lžíce podržíte 10 sekund otočný ovladač displeje. Uf!

Ovládání na míru

Snad aby nám JCB vykompenzovalo všechna ta bezpečnostní zdržení, umístilo na levý joystick „horké“ tlačítko, kterému můžete přiřadit jednu z 10 funkcí. Třeba ovládání klimatizace, vnitřní cirkulace vzduchu, ztlumení rádia, obraz z kamery, stěrač s ostřikovačem nebo příjem telefonního hovoru.

Další vychytávkou je možnost individuálního nastavení světlometů, tj. který má svítit a který ne. Celkem totiž můžete mít na bagru až 14 reflektorů a JCB vám na displeji umožňuje jejich dokonalou správu. Je to snadné – na displeji vidíte umístění jednotlivých světel a každé z nich můžete nastavit jako vypnuté.

A poslední funkce displeje, která mě zaujala, je možnost nastavení omezovače násady, což je příplatková funkce bránící nechtěnému vniknutí lžíce do kabiny rypadla.

Žádný režim, dobrý režim

Samotné ovládání bagru je usnadněné tím, že nemusíte dumat, zda vybrat režim Heavy, Light, Economy, Precision atd. Tyto režimy, které se v různých podobách vyskytovaly na předchozích generacích rypadel, zde jednoduše nejsou. Nejsou, neřešíte. Vnímám obecnou tendenci výrobců rypadel se režimů zbavovat, protože jejich výhody padají ve chvíli, kdy pracujete v jiném režimu, než je pro danou práci zamýšleno. Bagr má být chytrý a sám poznat, co se od něj žádá.

Zůstal jen jeden režim, a to zdvihací. A pak ještě Power boost, tedy dočasné posílení výkonu o 10 %, které aktivujete tlačítkem na pravém joysticku. Dočasnost v případě JCB znamená 9 sekund.

V praxi se stroj chová předvídatelně. Žádné překvapení, žádný wow efekt. Zdá se mi, že pracuje tak nějak obvykle, oproti konkurenci nevyniká, ani výrazněji nezaostává. Dokonce jsem si říkal, zda o něm bude vůbec co psát, když je takový normální. Ale poté jsem si začal všímat detailů a recenze byla na světě.

A co na to Kubo SK? „Ja osobne nemám najlepší bager. Každý má svoj plus a mínus, niekto má niečo lepšie a niečo horšie.“ Na jeho video se můžete podívat zde.