Co je to za revoluční konstrukci?

Firma Atlas Copco měla drticí lopaty v nabídce již dříve, ale nebyl to její výrobek, šlo o rozšířené italské lopaty MB Crusher. Tudíž přínos firmy Atlas Copco v této oblasti nebyl až tak zásadní. To se nyní Atlas Copco rozhodlo změnit a převzalo výrobu španělské firmy Grado Cero.

Španělské firmy?

Je to tak. Nenápadná firma Grado Cero sklízí po celém světě úspěchy se svými vibrujícími rozrývači Xcentric Ripper, a když vyvinula drticí lžíci, nebylo mnoho důvodů jí nevěřit. Španělský původ lžíce Atlas Copco ani nepoznáte – je na ní štítek Made in Germany, na hydromotorech Parker se blýská cedulka Made in Sweden.

No dobře. Zpátky ke konstrukci. Co je na ní tak zajímavého?

Charakteristickými znaky drticí lžíce Atlas Copco BC 2500 jsou dva obousměrné hydromotory a kompaktní úzký design.

Na zádech lžíce se vyjímají dva hydromotory – na každé straně jeden. Abychom pochopili, jak jsou s drticím mechanismem propojeny, odšroubujeme kryt mezi nimi. Po ním se naskýtá pohled na rozvodné ozubené řemeny. Každý z hydromotorů je ozubeným řemenem propojen vždy jedním z excentrů, díky kterým se drticí desky pohybují od sebe a k sobě. Uprostřed mezi těmito řemeny je ještě třetí řemen. Ten je nejmasivnější a propojuje oba excentry mezi sebou, díky čemuž zajišťuje stálou vzájemnou polohu obou excentrů. Dva hydromotory umožňují lepší přenos drticí síly a také zpětný chod pro rychlé uvolnění materiálu zakleslého mezi čelistmi.

Pohonné ústrojí je tedy zabudováno uvnitř, nepřesahuje do stran lžíce, takže padající kameny nepoškozuji vyčnívající oplechování, které zde jednoduše není. Jistou výtkou by ale mohl být servisní přístup k takto schovaným řemenům v případě jejich přetržení. Nicméně servisní intervaly pravidelnou výměnu nenařizují, takže jen čas prověří, kdy a zda vůbec bude nutno řemeny měnit.

Je ještě něco, co stojí za zmínku?

Určitě bych zmínil způsob nastavení šířky štěrbiny, která určuje výslednou frakci. K jejímu nastavení se totiž nepoužívají tyčové podložky. Místo toho jsou po obou stranách lžíce vždy tři otvory, na něž navazují dvouděrová táhla. Jeden z otvorů na lžíci se propojí s jedním z otvorů v táhle vložením čepu. A podle toho, jaké otvory na lžíci a na táhle vybereme, získáme výslednou frakci. Máme tak šest kombinací, díky kterým můžeme mít frakce ≤ 20 mm, ≤ 45 mm, ≤ 70 mm, ≤ 95 mm, ≤ 125 mm nebo ≤ 150 mm.

Samolepka na lopatě

Jak se drticí lžíce Atlas Copco chová v praxi?

„Nepodařilo se mi ji seknout,“ hlásí strojník, který měl lžíci Atlas Copco BC 2500 osazenou na rychloupínači SW 48 zánovního pásového rypadla Liebherr R922 a drtil s ní kamenivo v lomu Mokrá v rámci veletrhu Expo. A to je tento bagr se svou hmotností 21,5 t na samotné hraně, jelikož lžíce vyžaduje nosič 22 – 30 t. Je to cítit na stabilitě, ale ne na výkonu. Lžíce vtahuje materiál dovnitř, díky čemuž velké kusy nevylétávají ven.

A jak snadná je obsluha?

Míru pohodlí obsluhy drticí lžíce do značné míry ovlivňuje způsob ovládání na samotném rypadle. Liebherr R922 je v tomto ohledu vstřícný a jeho přídavný okruh, který žene olej do lžíce, se ovládá kolébkou na joysticku.

Ovládání je tak „brnkačka.“ Ovšem to neznamená, že by to bylo pro každého. Jak striktně deklaruje strojník, „důležité je mít hlavu na krku a nemít obě ruce levé.“

Na jakém stroji dokáže lžíce běhat?

Lžíci je možno osadit na jakýkoliv pásový bagr o hmotnosti 22 – 30 t vybavený přídavným hydraulickým okruhem s průtokem 160 – 180 l/min pod tlakem 250 bar.

Má nějaké využití i na menších stavbách?

Po zhlédnutí lžíce Atlas Copco BC 2500 na veletrhu Expo Mokrá si ji pořídila firma Pelán stav z Hrotovic na Třebíčsku. Technici firmy Atlas Copco ji umístili na její Komatsu PC210LC-10 o provozní hmotnosti 22 620 kg. Pro pohon lžíce využili obousměrný přídavný hydraulický okruh na nůžky.

Rypadla Komatsu mají výhodu v tom, že požadovanou litráž si strojník nastaví na displeji přímo v kabině. Je ale též potřeba nastavit maximální tlak, což provedl servis Atlas Copco seřízením pojišťovacích ventilů na rozvaděči. Strojník Drahomír Matějek si následně lžíci upnul do hydraulického rychloupínače Nekr, propojil dvě hadice přivádějící olej do lžíce a třetí hadici menšího průměru z prosaku hydromotorů do přepadu do nádrže.

Lžíci Atlas Copco BC 2500 bude Drahomír Matějek používat ve spojení s bubnovou třídičkou Hartl HBS 1200, kterou též osazuje na své Komatsu. Firma Pelán stav totiž recykluje téměř veškerý materiál ze staveb: kameny, cihly, dlažbu, obrubníky, asfalty. „Všichni říkali: ‚Takový bordel, co z toho může být?‘ A pak z něj všichni chtěli hlínu,“ popisuje s úsměvem pan Matějek. „Nezdá se to, ale mezi tím vším je hodně dobré hlíny.“ Pouze nesmí být hlína mokrá nebo příliš jílovitá. „Mokrá hlína ucpe žebrování a funguje jako polštář. Kolikrát je lepší to nejdřív protřídit,“ vysvětluje Vladimír Prokop z dodavatelské firmy Noka AC.

Lépe na bagru než samostatně

„Co jsem si vykopal, to si vydrtím a přetřídím,“ shrnuje pan Matějek výhodu výměnného příslušenství. Odhaduje, že s novou drticí lžící podrtí asi 200 tun materiálu za směnu. Kromě prodané hlíny pak podrcený materiál využije místo štěrku do podkladů a cest.

A proč nezvolili osvědčené stacionární recyklační stroje či třídičky a drtičky na pásovém podvozku? „Na menší stavby jsou přídavná zařízení na bagr rychlejší,“ informuje nás pan Matějek. „Jeden bagr, rychlý přesun, stačí na všechno.“

Video zde: https://youtu.be/iVAb61wmahQ