Na travnaté stráni u trojnožky stojí muž v reflexní vestě. Neobsluhuje radar, jak se na první pohled může kolemjedoucím řidičům zdát. Na stojanu má 3D nivelační systém Trimble GCS900 určený k navigování radlice stavebních strojů.

„U rekonstrukcí silnic, jako je tato, se nejprve musí naskenovat stávající stav. To se dělá silničním skenerem,“ popisuje Pavel Dostál, ředitel společnosti Construction Sitech CZ, která 3D systém vlastní a pronajímá stavebním firmám. Podle zjištěného stavu pracovníci nastaví vyrovnání podélné a příčné nivelety. „Zrovna tady jsme narazili na hodně zvlněný povrch,“ ukazuje na úsek silnice u zatáčky. Fréza najíždí na hrboly a za sebou nechává čistě rovný povrch. „Kdyby se někdo pustil po čase do rekonstrukce znovu, přesně ví, co najde, pokud by odfrézoval třeba trojku, tedy 3 centimetry,“ vysvětluje Dostál a dodává, že někde museli kvůli dírám v povrchu frézovat dokonce osmičku.

Výšku, ve které má fréza silnici zarovnávat, jí našeptává totální stanice. Ta se orientuje na dva různé body v terénu a odrazný hranol. Ještě před vytyčením dvou referenčních bodů musí ale geodeti vyměřit několik hybných vytyčovacích bodů. Těch je v opravovaném úseku kolem patnácti. Na jejich základě se potom orientuje umístění digitálního modelu a jeho správné natočení. Přes radiomodem stanice vysílá k fréze přepočítanou informaci o pozici hranolu. Ten musí být vždy nad frézovacím válcem nebo co nejblíže jeho středu. Řídící jednotka na pravém boku frézy poté vydává příkazy k polohování frézovacího bubnu.

V totální stanici je nahraný digitální model terénu. „Ten jsme si vytvořili a upravili podle konstrukční vrstvy a vyrovnaných nivelet. Potom stačilo zadat, že chceme od tohoto modelu frézovat mínus deset a nastavit si toto odsazení. Zbytek už hlídá stanice, která přes řídící jednotku hýbe hydraulikou stroje a tím určuje polohu frézovacího válce,“ popisuje Dostál. Nivelace je podle něj v tomto případě nastavená speciálně pro frézy, základní komponenty jde ale využít i na řízení finišerů, grejdrů, nebo třeba rypadel.

Přítomná fréza Wirtgen už ale podle Dostála má od výrobce zabudovaný vlastní nivelační 2D systém přímo v sobě. „Nemusíme tak být připojení přímo na hydrauliku této frézy. Informace, které získáme z naší (3D) nivelace, tak posíláme přes canbus do vlastního nivelačního systému téhle frézy. Za normálních okolností by šly přímo na ventily s informací, o kolik má jít která strana nahoru či dolu. Místo toho má Wirtgen W 2100 na boku desku s ližinou vespod. Deska má v sobě zabudovaný takzvaný jojo senzor, který hlídá, aby fréza zabírala pořád ve stejné hloubce od povrchu, po kterém ližina jede. V tomto případě ani 3D nivelaci nepoužíváme. Jen fréze pošleme výškovou informaci a o ventily už se stará vbudovaná 2D nivelace,“ říká ředitel. Většina silničních fréz podle něj už tuto nivelaci zabudovanou má. „Pak už stačí připojit nástavbovou 3D nivelaci a vesele pracovat,“ usmívá se Dostál.

Do černé řídící jednotky na boku frézy zadává obsluha výšku. Příčný spád už se vypočítá automaticky z modelu a směru jízdy. Pokud fréza zatáčí, sám se přepočítává.

U Kunratické spojky mají strojníci na výběr, jestli pojedou podle 2D nebo 3D nivelace nebo můžou obě možnosti kombinovat. „To se využívá, například když něco někam napojujeme. Jedna strana jede na desku a druhá, která potřebuje dorovnat staré kazy, na 3D nivelaci,“ vysvětluje. Další výhodou 3D nivelace je podle něj možnost práce na větších úsecích. „2D nivelace má třeba tři ultrazvukové senzory, které nerovnost zprůměrují. Průměr z několika napočítaných výšek ale u dlouhých podélných vln neobstojí a za frézou zůstává povrch zvlněný. To u prostorového modelu nehrozí,“ míní Dostál.

3D nivelaci firma většinou půjčuje i s obsluhou. „Někdy se stane, že je potřeba přehodit stativ s totální stanicí z jedné strany frézy na druhou. Například kvůli skulině v povrchu. Tím pádem se ale musí i přehodit stožár a předefinovat fréza. To zvládne udělat jen někdo, kdo s touto nivelací pracuje často. Lidé s firem, které ji mají půjčenou jen párkrát do roka, se to těžko naučí,“ dodává ředitel.

Nyní totální stanice stoji jen kousek od frézy. „Prakticky má dosah až 3 km, ale to se podepíše na přesnosti. My využíváme optimálně tak 150 m a frézování nastavujeme na milimetry,“ svěřuje se Dostál. Dodává, že vysílání stanice ovlivňuje kromě vzdálenosti například také počasí. Při parných dnech se přes teplý vzduch může paprsek letící k hranolu deformovat.

Systém Trimble GCS900 je u nás zatím stále novinkou. „Ředitelství silnic a dálnic teprve nedávno poprvé vypsalo tendr, kde 3D nivelaci vyžadovalo. Pro nás jsou práce s ní stále jen pilotní projekty, kdy firmám ukazujeme, jak to funguje. A ony si můžou vypočítat, že se to vyplatí,“ vypráví Dostál. Kromě fréz si systém Trimble vyzkoušely grejdry, dozery i rypadla. „Na různé stroje se dělají speciální aplikace. Vždy podle přání zákazníka. Například s bagrem s nasazenou frézovací hlavou jsme kopali základovou spáru. Možné je cokoli,“ usmívá se Dostál.

Video zde

Foto: Ondřej Hájek

Text: Ondřej Hájek, Anna Fajkusová