Nejdůležitější je u práce přemýšlet a stanovit si priority, o které jde především. Domluvte se s mistrem či stavitelem, co je pro něj více nebo méně podstatné, a podle toho se pak zařiďte, aby stavba fungovala. Na některých stavbách se dělá i za deště, pak je problémem voda a udržení přístupových cest k bagrům tak, aby náklaďáky nezapadaly. Většinou se to řeší jen jedním protažením s odebráním různě vysoké rozjezděné vrstvy bláta. Takto jsem to dělal jen na krátkodobé stavbě, kde jsem věděl, že jim o víc nejde, a že mě brzo odvezou. Jinak je myslím lepší počkat podle typu deště. Když je bouřka, cesty stáhnu, až se přežene. Nikdy to netrvá moc dlouho. Vody sice spadne mnoho, ale tak rychle, že se nevsákne do hloubky a odteče. Cesty pak rychle oschnou. Pokud ale vytrvale mírně prší, nedá se nic dělat, a je třeba cesty opravdu stáhnout i za deště. Potom je ale lepší projet je alespoň na šířku, asi tak na radlici a půl, a šoféry si ohlídat a donutit je, aby nejezdili jako „tramvajáci“ stále ve stejných vymačkaných kolejích (pak začnou sedat na břicha a nestačím je vytahovat), ale aby cestu rozjížděli i středem a na větší šířku. Docílí se širšího uválcování cesty, takže potom stačí stahovat už jen malou vrstvu blátíčka. Pokud však někde bylo krizové místo, například vodní prohlubeň a kaluž, je lepší to trochu vyhrnout a pak tam hned nechat nasypat fůru suššího nebo kamenitějšího materiálu a ujezdit. Kdyby se to nejdřív nevyhrnulo a jen zasypalo, je to ještě horší a přidělám si práci. Nemá to totiž pevný spodek a promícháním s blátem vznikne bláta ještě víc, protože se to nemá na čem utáhnout. Stejně ho pak budu muset vyhrnout.

Buldozerista je svým způsobem takový „duch“ stavby, na velké stavbě ho potřebuje kde kdo (bagristi, řidiči, dělníci, atd.), a pokud je už „zkušený kozák“, tak pamatuje na hlavní stavební tahy už zasucha a cesty si dělá a udržuje preventivně již předem, když má čas. Prostě za sucha si máknu a za mokra mám klid a nezblázním se z toho. Dost dobrá je břidlice, ta se za sucha super utáhne a za deště se voda do ní moc nedostane, jen trochu oklouzkovatí, ale nikdo v ní nezapadne a nemusím pak nikoho vytahovat.

Je lepší si cesty udělat mírně zvýšené, aby se voda na nich neudržela a stékala mimo, a trošku širší, aby šofér mohl jet i mimo vyjeté koleje a cestu rozjížděl a válcoval i do šířky. Pokud jde o to jen jednou někam zajet (jeřábem a podobně), řeší se to samozřejmě jinak, například provizorním protáhnutím. Jinak je pravdou, že jen málokterý investor chce investovat do štěrku, který v případě problémů zmizí v dešti zaježděný v blátivé cestě. To po něm také nikdo nechce - tam, kde to takhle řeší, jen draze plýtvají. Cesta ze štěrku totiž stejně není moc dobrá. Je sice lepší než bláto, ale jinak nic moc, protože štěrk se dobře neutáhne a nezpevní. Pořád bude tak trochu sypký a záleží jen na zrnitosti a na množství, jak to s ním dopadne. Dáte-li ho málo, vyhraje bláto, které vyleze nahoru. Dáte-li ho moc, jsou zase řidiči, kteří se i v něm jsou schopní zahrabat. A i když se vám to podaří trefit tak akorát, je to stejně pořád příliš drahé řešení. Na ideální cestu se nejlépe hodí kamenitá drť smíchaná s menším obsahem hlíny. Prostě tak jak to bagr někde hrabe. Nebo taky břidlice, tyto materiály se výborně do sebe utáhnou, a pokud se dobře ujezdí, vydrží hodně. Je rozhodně lepší z nich už za sucha udělat cesty, než když skončí někde daleko na skládce. Navíc řidiči ušetří na naftě, protože nemusejí tak daleko a bagr může hned zase hrabat a má menší prostoj. Takže to zas tak draho nevyjde Nesmí to být však jen samotná hlína nebo jíl.

Investor má také často dilema, jestli je nebo není buldozer na udržování stavby potřeba, protože je to poměrně drahý stroj. Je to tak. Nikdo nechce platit zbytečně a šetří se všude, ale v případě buldozeru to správné není. Prodává-li tedy někdo nějakou službu nebo výrobek (v tomto případě zemní práce), měl by zvládnout zákazníkovi rozumně poradit, proč je lepší si připlatit za buldozer, který se nakonec vlastně ani neprodraží, ale vyplatí a může ještě ušetřit. Jako každý lepší prodavač vám v obchodě může poradit a říct: „Kapku si připlaťte a koupíte lepší výrobek.“ Už kdysi někdo slavný pronesl: „Nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit kupovat levné věci.“ Jen je třeba trochu více objasnit, o čem práce buldozeristy mimo jiné je a k jakým ztrátám může dojít, když nebude na stavbě už za sucha buldozer. Třeba jen jako pojistka pro případ špatného počasí. A pokud se to podcení, tak se to na stavbě všem vymstí a prodraží. Jenže často to ani podnikatelé, kteří vlastní buldozer i s buldozeristou, sami nevědí a neumí to těm našim inženýrům, stavbyvedoucím, zákazníkům či investorům vysvětlit. A tím vlastně i dozeristovi zajistit a vyjednat práci, je to smutné. Přitom lze snadno objasnit, že jakmile zaprší, nasněží nebo něco podobného, skoro nic se na velké stavbě bez dozeru nehne a všichni mohou jít domů. Pak to naskakuje: bagr nemá na koho nakládat - prostoj, jedno auto zapadne a zablokuje trasu a ostatní auťáky dopadnou stejně - prostoj, dělníkům v bahně nikdo nedoveze materiál - prostoj, jeřáb nikam - prostoj, domíchávač nikam – prostoj. Je-li tam někde živnostník, pošlou ho domů a taky nevydělá, časový harmonogram stavby celý v trapu – prostoj. Všechno obvolat a přeobjednat, téměř vše se zastaví. Někdy se staví na velkých stavbách tzv. „panelka“, ale je to drahé (podloží, panely, jeřáb, dělníci… buldozer vyjde lépe), úzké, vyšší než terén a s nešťastnou hranou. A když se zablátí, stává se, že z ní někdo sklouzne, převrátí a zapadne stejně, navíc se panely pod tíhou naložených náklaďáků časem polámou a vyleze ven sem tam nějaká ta armatura, která pěkně píchá pneumatiky. To je pak defektů a všichni se diví, kde k tomu přišli, protože na zablácené panelce není nic vidět. Holt, kde se šetří na dozeru, vyhazuje se plnými hrstmi jinde. Pak můžete mít někde pěkně nakypovanou skrývku ornice a bagry na sebe můžou tak akorát mávat ramenem, protože ji nikdo neodveze, jelikož se šetřilo na dozeru.

Příště: Další činnosti