Jak to vlastně bylo? První myšlenka, zabývající se obchvatem severní části města, se datuje rokem 1935. Ovšem v územním pánu se tato komunikace objevuje až v roce 1996, aby po dalších osmi letech došlo v roce 2004 ke schválení investičního záměru. V roce 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí a v roce 2016 stavební povolení. Taková byla historie tzv. Severního dopravního půloblouku Strakonic.

A současný stav? Stavba je ve svém 15. měsíci výstavby a do konce zbývají 3 měsíce. Bude se jednat o dvoupruhovou komunikaci (původní návrh před schválením investičního záměru počítal se čtyřmi pruhy) s ubráním šířky o 3,5 m na úkor zpevněných krajnic, takže odstavené nepojízdné vozidlo bude zasahovat do jízdního pruhu. Rychlost tak bude omezena na 50 km/h.

Po dokončení obchvatu za zhruba 186,3 mil korun v délce 1540 m se třemi kruhovými křižovatkami bude silnice I/22 Strakonice, propojovat komunikaci I/4 Praha - Strážný a komunikaci I/22 Vodňany - Domažlice. Z centru města bude odvedena tranzitní doprava ve směru od Prahy a Písku na Klatovy a Horažďovice. Účelovost, využitelnost a vhodnost tohoto řešení ukáže samozřejmě až čas.

Ze stavební techniky, která je zde nasazena, zaujme především americká vrtací nástavba Calweld, které jako nosič slouží Tatra 8 x 8. Celek vznikl v roce 1975 jako spolupráce americké firmy a tehdejšího vedení v Československé republice. Jedná se o druhý kus v ČR, přičemž celkem se v ČR nachází sedm těchto souprav. Zajímavostí je, že firma Calweld chtěla do Evropy dodávat soupravy i s kolovými nosiči, což ale nebylo pro tehdejší režim skousnutelné. Z tohoto důvodu byly použity speciálně prodloužené tatry 8 x 8 a hydraulické nohy byly dodány z tehdejšího východního Německa. Výhody jsou jednoznačné, tuto vrtnou nástavbu lze použít všude tam, kde nesmí dojít k porušení povrchu pásovým podvozkem.

Text a foto: Jan Krch