Jak upozorňuje výrobce, pásové nakladače Gehl nejsou jen kolové nakladače, kterým se místo pásů nainstalovala kola. Tyto stroje jsou vyvíjeny a designovány od úplných základů. Historie značky Gehl sahá do roku 1859 do malého obchodu v prostorách kovárny ve Wisconsinu. Z malé dílničky se stal zavedený výrobce kompaktních strojů.

Před nástupem vlastních pásových nakladačů nabízel v Americe Gehl rebrandované stroje Takeuchi a v Evropě dodatečnou montáž pásových podvozků Loegering VTS. Tím získal dost zkušeností pro vlastní vývoj, jehož výsledkem je právě RT 210, který stojí před námi na testovací jízdě nedaleko Hustopečí mezi vinicemi.

Potencionální kupec pan Donné z místní stejnojmenné firmy plánuje nakladač využít jako multifunkční stroj na úpravu terénu, rovnání povrchů, práci na terasách ve vinicích nebo úpravu cyklostezek. „Určitě bych ho osadil radlicí s nivelací na zarovnávání terénu. Zároveň ale potřebuji, aby zvládl upravovat i větší nerovnosti v terénu, odklízet překážky a nakládat materiál do sklápěčů,“ vyjmenovává.

Stroj pohání motor Yannmar o výkonu 53 kW. Testovaná verze z roku 2012 splňuje emisní limity Tier III, už od následujícího roku se ale začaly vyrábět stroje v kategorii Tier IV. Do kabiny sedá testovací strojník Víťa, aby ukázal, co nakladač dovede. Po bahnité stráni plné nerovností motor stroj žene rychle a svižně. Strojník bez problémů nakládá pořezané větve a pařezy a převáží je na jedno místo. Abych stíhala tempo a mohla stroj fotit při práci, musím po pozemku popobíhat. V tomto testu, jak se zdá, uspěl Gehl RT 210 bez problémů.

Pracovní hydraulika

Lopata se při zvedání automaticky dorovnává, ať už strojník chce nebo ne. U pokládání si už lopatu musí dorovnávat sám. Gehl nabízí zvýšenou sílu zdvihu a horní dosah až do 3251 mm, čímž se dostává o téměř 80 mm nad Caterpillar 279D, ale naopak ztrácí 102 mm oproti Bobcatu T770, což jsou stroje ve stejné váhové a výkonnostní kategorii. „Vypadá to, že na Scanii by Gehl dosáhl. Celkově dosah není špatný, i když mu pomáhá dlouhá lopata,“ míní pan Donné po ukázce, kdy nabraná hlína při sypání v plném zdvihu dopadla něco přes metr od pásů.

Tlak 207 barů dodává pracovní hydraulice na síle a rychlosti. O hladký chod válců se stará zabudované tlumení. Lopata má plovoucí funkci. Testovaný stroj vykopával cvičné jámy, nabíral materiál a zarovnával povrch se svahovací lopatou širokou 185 cm.

Šikovně řešená je ochrana rychlospojek pro přídavný okruh na levé straně výložníku. Všechny tři vývody zajištěné kovovými záslepkami chrání přišroubovaný kryt, který barvou i materiálem splývá s designem stroje a na nakladači vypadá přirozeně. Dva z přívodů slouží pro oba směry přídavného okruhu, třetí pro přepad oleje do nádrže. Pro práci například s frézou a dalším příslušenstvím vyžadujícím vysoký tlak je možné stroj vybavit high flow systémem, který ale testovaný Gehl nemá. Tento okruh se vyvádí na pravé straně výložníku. Pro práci s lopatou nebo radličkou ale není potřeba. Nakladač má mechanický rychloupínač, na přání lze ke stroji dodat i hydraulický.

Pásy

Velkou výhodou nakladače je automatické napínání pásů. Díky technologii HydraTrac se pásy automaticky napnou při nastartování motoru a po jeho vypnutí se zase prověsí. Díky tomu se zvyšuje životnost ložisek i samotných pásů.

Sundávání pásů kvůli výměně nebo údržbě je možné jednoduše i bez nářadí. Uvolnit je lze přepínačem umístěným v motorovém prostoru.

Náklon při vjíždění do vykopané jámy, který si Gehl může dovolit, je patrný ze snímku ve fotogalerii. Stejně tak je velkorysý při horizontálním nahnutí. Zevnitř kabiny se zdá, že jen tak nějaký terén nemůže jeho práci ohrozit.

Řízení

Pokud se strojníci v nakladači střídají, není potřeba, aby pokaždé dlouze přizpůsobovali řízení svým požadavkům. Systém 5x5 si dokáže zapamatovat pět různých nastavení pěti parametrů, které vyhovují konkrétnímu strojníkovi. Každý už si potom ten svůj jednoduše přepne před začátkem práce. Jedná se o citlivost joysticků, nastavení pozice reakce, odezvy motoru, čerpadla s rotujícími písty a nastavení technologie antistall.

Technologie antistall zabraňuje chcípnutí motoru. Elektronicky snímá zatížení stroje, přičemž monitoruje a nastavuje hydrostatický motor, čímž dosahuje tažné síly až 5606 kg. Elektronické řízení motoru a plynového pedálu navíc umožňuje provoz jen s částečným plynem a tak snižuje hlučnost a spotřebu.

Mimo to je nakladač vybaven systémem Hydraloc, který automaticky aktivuje parkovací brzdu, když strojník opustí sedadlo, otevře dveře nebo vypne zapalování.

Údržba

Po odklopení zadní kapoty jsou všechny důležité servisní přístupy na jednom místě. Kapota ze začátku budila dojem, že se bude sama zavírat a přiskřípne nám při prohlížení prsty. Fígl je ale v tom, že se musí otevřít až téměř nadoraz, aby držela sama.

Za mřížkou chladiče se nachází snadno přístupný vzduchový filtr, po levé straně olejový a palivový filtr. Nenápadné červené tlačítko nad filtry slouží k mechanickému povolení pásů při výměně nebo údržbě.

U chladiče se potkávají hadice, které vedou olej a vodu. Podle strojníka ale rozdílná teplota, která by mohla způsobit popraskání hadic, škodu nedělá. „Hadice jsou odolné. Oproti starším modelům je to naopak výhoda. Jeden máme kompletně v oleji bez vody a než se ohřeje, mrznou vám nohy,“ říká strojník.

Kabina

Celá kabina jde kvůli čištění a údržbě hydrauliky vyklopit dozadu. Volitelně může být utěsněná pod tlakem, takže dovnitř neproniká prach a strojník tak sedí v poměrně odhlučněném prostředí (85 dB). Přístup do kabiny přes položenou lopatu je docela dobrodružný a vyžaduje alespoň malou dávku obratnosti. Ze sedadla je dobrý výhled na pracovní plochu.

Údaje o stroji má řidič pohodlně před sebou na digitálním displeji. Na něj pro zpřehlednění palubní desky přešlo kromě četných upozornění také ovládání světel.

Na pohodlném (volitelně vzduchem) odpruženém sedadle chrání strojníka do stran výklopné područky protažené do bezpečnostního hrazení kolem jeho břicha. Područky spolu s hrazením jsou posuvné dopředu a dozadu podle toho, jestli se strojník na oběd odbyl rohlíkem, nebo si dopřál svíčkovou s pěti. Bez sklopení této ochrany se stroj z bezpečnostních důvodů nerozjede. Kabina je opravdu prostorná, interiérem připomíná spíše kabiny rypadel.

Nakladač strojník ovládá dvěma elektrohydraulickými joysticky, které neovlivňuje chladné počasí. Místo standardního ovládání ISO jde jako volitelná výbava dodat i ovládání dual-hand. Mezi nimi si strojník vybírá na displeji. Nastavitelné jsou i funkce na joysticích. Při původním nastavení ovládá levé tlačítko na levém joysticku chod želva/zajíc, pravé tlačítko klakson. Tlačítko na pravém joysticku ovládá plovoucí polohu.

Po sklopení područek se strojníkovi odhalí další tlačítka na bočních ovládacích panelech. Přestože na první pohled můžou panely působit trochu odbytým dojmem, při jízdě o sobě nedávají vědět a to ani v těžkém terénu. Otočnými ovladači po levé ruce se ovládá topení, po pravé ruce režim želva a zajíc. Tlačítka pod pravou područkou ovládají ostřikovače a světla, pod levou parkovací brzdu a rychloupínač.

Závěr

Při testu nakladač prokázal všestrannost i schopnost poradit si v náročném terénu. Velké plus si výrobce může připsat za vychytávku - automatické napínání a povolování pásů. Pokud má totiž stroj vykonávat (ač omezenou) práci rypadla, nakladače a dozeru, delší životnost pásů je více než vhodná.