Téma: Lanove bagry

Kniha Alfreda Meyera spatřila světlo světa! Tuto skoro až neuvěřitelnou zprávu mi zavolal Radek Kolomý z Mladějova, za což mu děkuji. Jak vidno, publikace obsahuje spoustu obrazového materiálu, a tak si jistě přijdou na své i nadšenci z České republiky a Slovenska.

https://www.podszun-verlag.de/bau...2-2003-von-skoda-ueber-menck-zu-unex

Autor knihy Alfred Meyer mi poslal zajímavé informace ze zákulisí. Majitel nakladatelství, pan Podszun, nejdřív pochopitelně nebyl vydání příliš nakloněn, protože rypadla Škoda nejsou v Německu tématem číslo jedna. Až když mu Alfred poslal pár textů a fotek a informoval o spojitosti mezi Škodou a Menckem, řekl, že knihu vydá. Jedinou podmínkou bylo, že kniha musí mít maximálně cca 160 stran, aby nepřekročila magickou cenu 30 EUR za výtisk.

Z toho důvodu musel Alfred řadu zajímavých textů a fotografií z knihy vypustit, ale i tak je nesmírně vděčný, že kniha vůbec vyjde. Na stránkách vydavatelství Podszun je uvedeno, že kniha vyjde 23. června, ovšem reálný termín bude zhruba o čtyři týdny později, protože podklady pro knihu ještě nejsou zkompletované.

Kniha bude samozřejmě v němčině, pokud by měl někdo zájem o českou jazykovou mutaci, musel by se najít vydavatel přímo v České republice. Alfred přislíbil, že mi knihu zdarma pošle, jakmile vyjde, takže budu nejspíš mezi prvními, kdo se o skutečném zrození této publikace dozví. Budu informovat.

Děkuji Alfredovi, že mi knihu zaslal. I s krásným věnováním

Je skutečně nebývale pěkně zpracovaná, obsahuje velké množství převážně barevných fotografií a grafik, z velké části naprosto unikátních, sem tam nechybí ani nějaký ten nákres nebo dobový prospekt.

Pro všechny milovníky československých stavebních strojů je kniha „Tschechische Bagger 1922 – 2003 Von Škoda über Menck zu Unex“ k nezaplacení.

Němčina vůbec nevadí. Ostatně textu je v knize minimum a lze si ho přeložit v překladači. Popisuje stručně a jasně historii vývoje a výroby, jak to všechno na sebe navazovalo, kdo si co objednal.

Nechybí ani fotogalerie z restaurování modrého bagru D 500 panem Radoslavem Kolomým, který můžete vidět v muzeu v Mladějově.

Knihu lze zakoupit i v našich e-shopech, například zde:
https://www.megaknihy.cz/doprava/...003-von-koda-uber-menck-zu-unex.html

Aj u mňa...

Krásné Tibore, máš to dokonce v originále! Těším se na setkání 28. října v http://solvayovylomy.cz/

Ahoj, tak se nám v září podařilo zachránit jeden zajímavý lanový bagr. Jedná se pravděpodobně o e3211, štítek je nečitelný. Na druhém štítku je rok výroby 1983. Podle toho, co jsem vypátral na netu, tyto bagry vyráběl Taškentský traktorový závod.
Tento stroj pracoval u melioračního podniku na Vysočině, začátkem 90. let ho odkoupil bagrista s tím, že si vykope u chalupy rybník. Dále pak bagr používal kolem chalupy. Po náhlé smrti majitele dědici bagr nabídli k prodeji nebo do šrotu.
Bohužel bagr cca 3 roky nejel a neuměli jej nastartovat ani ovládat. K tomu bagr stál za stodolou pod rybníkem a k místě nakládky to bylo cca 350m klikaté cesty. Museli jsem se naučit ovládání a obsluhu sami metodou pokus omyl. Nicméně na několik pokusů včetně výměny pojezdové spojky se akce povedla a minulý týden byl převezen k nám do malého muzea.
Stroj je poměrně zachovalý a funkční i na podvalník se dostal vlastní silou. Ke stroji jsme vzali i dvě originální lopaty navíc.
Trochu byla problém přeprava, protože je stroj 3,3m široký přes pásy a na Vysočině jsou úzké cesty. Váha je odhadnuta na cca 16tun.

Budu rád za případné poznatky o těchto strojích, návody či díly.

Fotky jsou po převozu, v nálezovém stavu. Bagr není ještě vyčištěn.

Zadní pohled

Kabina

Přístrojová deska

Motor (DT-75)

Prostor kompresoru a palivové nádrže.

Pojezdový řetěz

Směrová spojka a brzda

Navijáky

Vzduchové spojky - velká horní je kopací spojka navijáku. Menší spojka je pro otoč nebo pojezd. Otoč nebo pojezd se přeřazuje v kabině.

Rameno

Pekný úlovok!!
EO-3211
Hľadajte na googli "экскаватор эо 3211"

Nice...

Predám tieto 2 ks modelov Menck, mierka 1:87, cena 120,- eur za obidva. Len spolu.

Ešte foto

Dobrý den, měl bych otázku ohledně lanových bargů - jsem modelář (v měřítku TT - 1:120) a rád bych na kolejiště lanový bagr co opravdu pracuje, tedy těží.
Dostal jsem se v přepočtu na 8 m3 kapacity lžíce, ale stroj je tedy pořád moc velký na rozměry Unexu E303 (Tatru 148 to naloží na jednu nakládku, přitom v Hrabůvce v lomu tam vlezly dvě tři...). Menší už moc neudělám kvůli fungujícímu výsypu zespodu.
Používaly se u nás v lomech větší lanové bargy (pravděpodobně sovětské) nebo už to nemělo smyslna rozměry českých kamenolomů?
Děkuji

Oldřich Šmíd:
Skús KSK E7 (Krušnohorské strojírny).
http://podzemi.solvayovylomy.cz/prirucka/technika/2016.gif
https://iuhli.cz/rypadlo-dostalo-k-narozeninam-novou-lopatu/

Super, děkuji za odkazy. Myslel jsem, že tento bagr u nás nefungoval - našel jsem odkaz na něj na nějaký ruských stránkách.
Ještě bych se zeptal odborníků - používaly se u nás sovětské bagry (treba eo5124)?

Cca v začátku 60.let se u nás používala kolová lanová rypadla E302B ze SSSR. Větší rozšíření měla u nás širokopásová rýpadla ze SSSR v melioracích. Lanové stroje TE3, TE3M a E304, E304V s podkopovým ústrojím ale i s vlečným korečkem. Později hydraulická pásová rypadla E5015A, širokopásová MTP71 a kolová EO4321. Kromě toho traktorová rypadla "Bělarus" s čelní dozerovou radlicí a stranově nepřestavitelným podkopem E153, později E1514 a nakonec EO2621.

Zdravím pánové, teď mi volal Radek Kolomý, že to tady pročítá, a že dobré info o E304 najdete na stránkách http://www.techstory.ru/.

Jako muzejní exponát by ho ale nechtěl. Dle jeho slov je moc moderní, má už vzduchové řízení s komorovými spojkami. A tam když se začnou trhat vzdušnice, tak neví, kde je sehnat. Jeho D500 je ideální muzejní kus, všechno je tam mechanické a dobře se odstraňují vady. Třeba kladivem

http://techstory.ru/techinfo/e304v_tech.htm
http://techstory.ru/techinfo/e304g_obrat_loop.htm
http://techstory.ru/exco_one/e304abvg.htm

Zdravím, E 304 jsem sedlal v letech 1995 - 2002 a od té doby mi stojí za barákem. Jen drobný rozdíl, je na ní vlečný koreček a příhradové dlouhé rameno. Nedělal jsem nikdy s tak rychlým bagrem a dělat v něm 8 hodin ( pokud to vydržel bez poruchy) byl skoro nadlidský výkon. Vytěžené kubíky za den už jsem ale nikdy u žádného bagru nezopakoval a už vůbec ne za tu naftu. Ono 16 t pásový bagr s 65 koňovým motorem se dnes už také nepotká a 25 metrů otočka se cca 0,5 kubíkem ani náhodou. Jen je trochu náročnější na obsluhu - hydraulika to prostě není. Pokud by někdo projevil zájem, myslím, že bych ho snad ještě dokázal rozdýchat a majitele přesvědčit, aby za něj moc nechtěl.

Myslím, že se co nevidět ozvou z muzea Mladějově. Dnes mi ohledně tohoto příspěvku volal pan Kolomý, hodně je to zaujalo.

Ahoj,
podle fotek a především kabiny, bych řekl, že naše mašina je EO-3211, podle všeho je to navazující typ na řadu E304. Podle výkresů na internetu jsou to hodně podobné stroje - téměř až identické. Opravdu tento stroj byl původně u meliorací, pak ho měl soukromník. (Traktor bagr Bělorus EO-1514 mám také, to je taký zajímavý stroj.)
Jinak na převozu a oživení stroje se podílel také jeden kamarád - mechanik z muzea z Mladějova. A je zajímavé, že Mladějov o koupi tohoto stroje věděl a neměl až tak zájem (pan Kolomý u toho nebyl). Tak jsem to financoval já. Nicméně do Mladějova je to od nás kousek.
Máme areál po bývalé sovětské spojovací stanici, kde mám takové malé muzeum a pilu, ale už mimo provoz- (pilanakopci.cz). Kdyby se chtěl někdo třeba podílet na činnosti muzea, ozvěte se, možností je víc a techniky je také dost.

Nejslabší článek těchto bagrů je opravdu asi ta vzdušnice, ale asi také jediný. Ty spojky jsou dělány tak, že se dají během cca 20minut přehodit. Bagr si vozí náhradní spojky na boku. Jednu jsme repasovali. Problém je, že je všechno ztuhlé a než jsme mašinu odlepili od země tak spojky dost hořely.
Ovládání je taky zážitek, rozhodně je to všechno rychlé, řídí se to rukama - nohama (jak Vlk v Jen počkej...). Rameno se zvedá pákou, spouští nohama. Páka spouští navíjení, odvíjení je vlastní vahou přes brzdu ovládanou pedálem. Otočová páka slouží k otáčení a po přeřazení i k pojíždění: Buď jde otoč, nebo pojezd. Zatáčení je pomocí vzduchových ventilů - ovládají směrové zubové spojky a brzdy. Je to poměrně náročné na koordinaci pohybů - ruky - nohy, přeřazování funkcí atd. Ale postupně do toho pronikám.

Dotaz na pana Wollnera: Kde se ten stroj nachází? Byla by možná nějaká fotografie? Nemáte ke stroji nějakou příručku v češtině - třeba na okopírování? Možná bych o ten stroj měl zájem - minimálně studijní.
Děkuji
Honza Výmola

A přidám jednu fotku z přesunu k silnici..

Posílám obrázek svého modelu lanového rypadla UB 80. Rypadlo vyráběno v NDR ve VEB Schwermaschinenbau Nordhausen (nyní NOBAS).
Model v měřítku 1:87 (odpovídající vláčkům v měřítku H0) vyroben též v NDR u Espewe Modelle někdy okolo roku 1970.

A ještě jedna fotka mého modelu lanového rypadla UB 80

Posílám pár fotek E304..

2/4

3/4

Zdravím, všechno musím postupně, jelikož i já jsem už staršího data výroby a počítače zrovna nejsou mojí silnou stránkou, tak jsem požádal syna, aby sem nějaké fotky vložil. Bagr se nalézá v Plzeňském kraji, na hranici okresů KT, DO a PJ. Patříme pod obec Křenice, okres. KT.
Jinak co jsem s ním dělal tak spojky i vzdušnice byly bez problémů, jediné co na nich zlobilo byly přívodní hadičky ke vzdušnicím. I když jsem tam dával tlakové na vzduch, občas praskly. Víc dělaly potíže řetězy na pojezd, byly dost vytahané a rozpojovaly se. Táhnout tu bestii o jednom pasu z prostředka rybníka, který neměl úplně pevné dno, na břeh býval zážitek. Potom mi majitel sehnal 1 nový a z těch dvou starých jsem splácal 1, tak už byl pokoj. Víc zlobily lana. U vlečného korečku tažné lano běhá v blátě a dost odcházelo. Chvilku se zkracovalo, když se potom dostalo pod hranici dosahu a zapomněl jsem ho dobrzdit před koncem, tak ho koreček bez uzardění utrhnul. Lano na korečku se měnilo tak po týdnu, ty už jsem měl nachystané do rezervy. Bylo tak kolem 3 m, tak to nebyl problém.
Manuály ani žádné jiné návody k němu nemám. Firma, co jsem pro ně dělal na něj delegovala 2 chlapy z UDS 114 a 3 dny je školil chlap co na něm dělal. Sotva skončil chlap, skončili i strojníci z UDS a šef firmy se mi ptal, jestli to nezkusím. Tak jsem kývnul a už mi to zůstalo, dokonce i u baráku. Jediné co mi dali do začátku byl papír se zasedacím pořádkem pák a pedálů v kabině ( a je jich tam opravdu požehnaně) a na co která je.
S tím vlkem z "Jen počkej zajíci" je to přesné. Asi tak nějak jsem si připadal po "vydařené" šichtě, když všechno fungovalo.