Parametry, konfigurace, změny

Nakladač jsem si mohl vyzkoušet v pískovně Bratčice v konfiguraci s lopatou objemu 3,5 m³. Když uvážíme, že standardní lopata má o půl kubíku větší objem, tedy 4,0 m³, vypadá to, že s lopatou 3,5 m³ se bude pískem pohazovat jedna radost – to ostatně uvidíme za chvíli. Důvod osazení stroje menší lopatou najdeme v místě jeho skutečného určení, kterým je vápencový lomu v Rakousku, kde se nakladač bude potýkat s nakládkou dolomitu o objemové hmotnosti 2,3 t/m³. Pneumatiky standardního rozměru 26.5 R25 dodal Michelin, jsou v provedení XHA2.

Testovaný stroj byl vybaven nejen dnes již „povinnou“ automatickou klimatizací a zpětnou kamerou, ale i zadními světlomety s populární technologií LED a řízením 2v1. To je užitečná věcička, která po stisku tlačítka umožní vytočit se v plném rejdu pouhým pohnutím volantu do strany, aniž by musel strojník volantem několikrát otočit, jak je tomu u klasického řízení. Pokud je systém vypnutý, chová se řízení zcela běžně. Tolik k výbavě a konfiguraci, nyní se podíváme na stroj samotný.

Pohonnou jednotkou nakladače L 566 s hmotností 23,15 t je podélně uložený řadový šestiválec Liebherr D936 A7 o objemu 10,52 l a výkonu 190 kW. Přístup k němu je kvůli DPF poněkud stísněný. I tak je však lepší než dříve, a to díky pozměněným sklolaminátovým panelům kapoty, které lze pomocí paralelogramových závěsů vysunout nad kapotu. Je tak mimo jiné i zajištěn lepší přístup k chladičům, které lze snadněji čistit. Celistvá kapota s elektrohydraulickým zdvihem to sice není, ale oproti předchozí generaci je to posun správným směrem. Zadní kryt skrývající hydraulická čerpadla zůstal při starém.

Přes vysokou kapotu bylo dříve špatně vidět dozadu do stran. A ani u nového provedení kvůli osazení filtrem pevných částic nehrozilo, že by bylo možné kapotu snížit. Liebherr na to však šel od lesa: boční plochy kapoty se nyní nahoře směrem ke kabině sbíhají, díky čemuž je možno z kabiny shlédnout šikmo dolů na oba zadní rohy stroje. Kapota tímto dostala i dramatičtější, byť stále decentní vzhled.

Dříve napříč uložený ventilátor je nyní situován podélně. Je větší, opět hydraulicky poháněný, a jeho činnost lze hezky pozorovat za mřížkou na pravé straně kapoty. Nakladač má i robustnější kost spojující pístní tyč hydraulického válce s táhlem lopaty, zatímco podvozek byl osazen novými pevnějšími nápravami. Tlumení výložníku při přejezdech se automaticky zapíná při rychlosti 9 km/h.

Digitalizované pracoviště strojníka

Kabina je také nová. A tichá. Když se v ní člověk zavře, není motor téměř slyšet. V porovnání s tou předchozí je ale nejen tišší, ale i širší (cca o 10 cm) a je uložena na hydraulických tlumičích (dříve jen silentbloky). Protože je tento nakladač používán převážně na nakládky, při kterých se strojník musí dívat vzhůru, následoval pohyb jeho očí i displej, který se ze svého původního umístění vpravo dole přestěhoval vzhůru až ke stropu. To je radikální řešení, uvážíme-li, že Liebherr vedle tohoto displeje už žádné další ukazatele provozních hodnot neposkytuje.

U odpruženého sedadla lze zapnout i pružení vodorovné, kdy se sedadlo při práci pohybuje také směrem vpřed a vzad. Když se najede do hromady, je dobré, aby mělo tělo kam "ucuknout". Joysticky se v našem provedení posouvaly jen společně se sedadlem, samostatně nikoli, ale i tak byla jejich poloha pro mě zcela adekvátní. To se naneštěstí nedalo říci o pedálech, které byly umístěny dost blízko k sedadlu, byť jsem ho měl posunuté zcela dozadu. Dvě tlačítka na joysticku ovládají dvousměrný přídavný okruh na drapák, třetím tlačítkem je kickdown pro podřazení z dvojky na jedničku při zajíždění do hromady.

Sloupek volantu nebyl u našeho stroje výškově nastavitelný, ale na přání ho v rámci komfortní výbavy získat lze. Stejně jako vytápěné a větrané sedadlo, my měli pouze vytápěné. Náš nakladač nebyl vybaven ani joystickovým řízením, jehož joystick by byl v tom případě umístěn na levé straně. Vpravo od pravého joysticku vidíme v plastu vysekanou šablonu pro otvor na větší joystick dřevařské verze LogHandler.

Jak již bylo zmíněno, dotykový monitor je nyní umístěn nahoře. Když se zařadí zpátečka, překryje ho obraz z kamery umístěné na zádi. Tento monitor je zcela stejný jako u nových rypadel Liebherr, rozdíl je jen v některých funkcích. Stejně tak je s bagry šestkové řady shodný pultík s membránovými tlačítky. Také je pěkně v dosahu a také obsahuje 21 tlačítek, jejichž diody jsou hůře viditelné na slunci. Naopak dotykový displej zobrazuje informace pregnantně, slunce neslunce. Lze na něm vidět mnoho zajímavých údajů, mj. aktuální spotřebu nebo celkové a denní motohodiny. Ovládá se na něm dokonce i automatická klimatizace.

Jdeme na písek

Pro Liebherr tolik typický hydrostatický pohon zůstal zachován. Můžeme si tedy užívat nižší spotřeby při krátkých pracovních cyklech, plynulosti pojezdu a zastavování bez použití brzd.

Motor je tichý. Tlumený hluk, který slyšíte, pochází od ventilátoru. Pískání, příznačné pro hydrostatický pohon, při nasazení v písku nezaznamenávám. Ovládání je svižné a jde hned do ruky. Těžkopádnost, která by se dala od nakladače vážícího přes 20 t čekat, zde nenajdete. Jeden ze strojníků v Bratčicích, kteří si zde zkoušeli nakladače Liebherr různých hmotnostních kategorií, mi to potvrdil. I jemu se L 566 ovládala zdaleka nejlépe. Do jisté míry za to mohla již zmíněná menší lopata, ale i tak si myslím, že z hlediska ovladatelnosti patří L 566 ke špičce. Chyběl jen automatický návrat do nabírací polohy, který je k dispozici jen za příplatek a náš stroj jím vybaven nebyl.

Čepy budeme muset ručně mazat jen na lopatě, všechny ostatní obhospodařuje centrální mazací systém, který budeme jen pravidelně kontrolovat.

Suma sumárum – Liebherr L 566 je skvělou volbou pro nakládací práce bez delších přejezdů. Strojníkovi průměrného vzrůstu poskytne ještě více klidu a komfortu, dopřeje mu radost ze svých živých reakcí a o něco málo mu usnadní i přístup pod kapotu. Jestli se v branži uchytí odvážné umístění displeje nahoře, to uvidíme teprve v následujících letech.