Téma: Pokec mezi strojníkama

.

pro Jan Barták .. Hmmm , to je hodně dobrá úvaha!! To by totiž vysvětlovalo i ty zrychlené reakce pohybu.. DOBRÝ pane Honzo Bartáku ... ... PANE VRBO , PROPOJTE HADICÍ VÝVODY PŘÍDAVNÉHO OKRUHU .. ať můžeme sklonit hlavu před JB

Obcas jme spolu delaly ale 100% me nezaucoval

zdary kluci takže jsme vyzkoušely
všechny vaše rady a nic
to už jsem tu psal
.. ale poradil nám učitel na školení že by to mělo být čerpadlem takže v pondělí se na to vrhnu a pak vám dám vědět .o) ahoj Josef

... ok, tak držím palce

Josefe? tak jak jste dopadl?

Tak jak dopadlo čerpadlo p. Vrbo ? pěkný den Emil

.

Zdarec strojníci,čtu si tady už pár dní a dnes sem se rozhodl do toho vstoupit..
Jak to dopadlo s tou závadou?Měl sem něco podobnýho na OKmh6,s tím rozdílem,že mi nešlo vubec nic,všechny funkce dusily motor,když sem to pustil,zase naběhl do otáček,když sem dal jednu plnící,druhou vyprazdnovací,třeba vyložník nahoru a násadu dolu,tak to celkem jelo,ale práce to byla strašná,nejhorší bylo,že drapák(šrotácký)nic neudržel-rozbil sem i vagon.
Opravy byly následující:
výmena uplně všeho-filttry,olej,výplach nádrže
pak mechanik kontroloval všecky pojištováky a to všechno,co se hýbe v rozváděči a nic
zajímavý bylo,že než se motor přidusil a chcípl,naměřili sme předepsaný tlak-na všem..
Nakonec šlo čerpadlo ven a na stolici zjistili,že z nějakýho neznámýho duvodu nechtělo naklápět,nějak to spravili,asi zabrousili desky a zatím to už asi rok a pul šlape.

http://chrudimsky.denik.cz/multimedia/galerie/2031730.html

J.Horák ... jasně , díky za příspěvěk .. Myslím , že pan Vrba nakonec řešil něco hodně podobného této vaší závadě .. No , snad nám to sem konečně napíše /až si omyje ruce solvinou/ .. Myslím , že nejsem sám kdo je na to zvědavý TAKŽE JAK TO DOPADLO PANE VRBO??

VESELÉ VELIKONOCE VŠEM BAGRÁKŮM přeji..

Také se přidávám..VESELE VELIKONOCE! Alexi,zdá se,že ste jediný,kdo udržuje pokec...snad to i pan Vrba někdz spraví...?
zatím zdar a moc to NEPREZENTE!!!

Velikonoce jsou křestanské svátky. Jen by mě zajímalo kolik z vás je věřících...

Asi mimo téma,ale určitě bude mezi váma nějakej zkušenej zedník.. můžou se dát do základovejch pasů pískovcový kvádry?někdo mě tvrdí že ne,druhej zas že jo..
Díky

Rreno R.zkušenej zedník sice nejsem,ale náhodou sem se dozvěděl od památkářu,že cement zpusobuje něco jako korozi pískovce,v kombinaci s vlhkostí zrychluje jeho rozkládání a ten se pak rozdrolí na písek,ale někdo jinej zas tvrdí,že pokud se k tomu nedostane vzduch tak je to v poho..kdyby sem se takto rozmýšlel já,asi bych pískovec do základu nedal.

Pískovec bych bych do betonových základů nedával ze dvou důvodů. Ten první už tady myslím dost jasně popsal Josef H. A ten druhý - Pískovcové kvádry jsou žádaný dekorativní prvek - samozřejmě je to věc názoru - ale už jsem viděl krásné věci z pískovce v zahradách a vůbec v exteriérech.. šikovní řemeslníci s ním dovedou zázraky - řezat, tesat apod.. Takže výsledek - teď myslím finanční kalkulaci je opačný - hodnota pískovcových kvádrů je minimálně několikanásobná ve srovnání s betonovou směsí ... Pokud jich tedy máte vícero a nemáte k nim žádný vztah, nabídněte je některé z firem zabývajících se realizací zahrad a myslím , že budete příjemně překvapen výkupní cenou.. Toto je podotýkám můj názor.. AŤ SE DAŘÍ..

.. mimochodem v dřívějších dobách se dělali pískovcové základy metodou - NASUCHO..

Díky,asi to fakt rozmyslím.Co se týká prodeje,v blýzkosti nikoho kdo dělá s kamenem nemám,je to asi 10 kamenů,nic velkýho.Tak do základů ne,možná pod dlažbu do vjezdu.
Ještě jednou dík
Bagrův zdar

klucí pokud někdo frčíte na fejsbůku tak se připojte k naší skupině ,ať je nás co nejvíc...........
http://www.facebook.com/?ref=logo#!/group.php?gid=102374489804599

Čau bagráci, kdysi kdosi sháněl otázky ke zkouškám či přezkoušení ohledně strojničáku. Tak sem vložím komplet to, co by měl každej strojník ovládat a může jít v klidu převálcovat komisaře.

OTÁZKY Z KURZU PRO STROJNÍKY:




OBSAH

1 – znalost svého stroje
2 - ochranná pásma
3 - třídy hornin
4 - praxe (někde na staveništi, ukázka dovednosti)




1 - znalost svého stroje
a) technická data (rozměry, tonáž)
b) provozní kapaliny (druh a množství)
c) mazací plán stroje (údržba)
d) dosah stroje (akční rádius), svahová dostupnost (náklon), atd...
e) bezpečnost práce (např. jak daleko či nejblíže mohu stát u hrany svahu, rokle, výkopu /hrozí sesuv či utržení masívu horniny/, nebo použití klaksonu před
zahájení činnosti se strojem atd...)


2 - ochranná pásma
Co to je a jaká jsou ochranná pásma.
Již při výběru pozemku pro naši stavbu je potřeba se zajímat o to, zda v místech kam chceme uvažovaný objekt postavit, neprobíhá nějaké ochranné pásmo. Existence nějakého ochranného pásma nám může výrazně náš záměr zkomplikovat nebo dokonce i celý překazit. To, že na nádherné louce pod lesem u jezera nestojí žádná chata nebude nejspíš tím, že jsme na toto místo přišli jako první. Jezero je ve skutečnosti vodní nádrž, která zásobuje pitnou vodou přilehlé okolí a má kolem sebe vyhlášeno ochranné pásmo. Takovýchto ochranných pásem existuje celá řada. Co to ochranné pásmo je a jak jsou jeho jednotlivé druhy vymezeny si objasníme v tomto článku.
Ochranné pásmo je nějaké ohraničené území v němž je zakázána jiná činnost než ta, pro kterou bylo toto území vymezeno. Ochranné pásma jsou zřizována:
- podél dopravních staveb (silnic, železnic, lanovek, leteckých koridorů)
- podél tras inženýrských sítí (elektrických rozvodů, plynovodů, ropovodů, vodovodů, kanalizace, teplovodů apod.)
- podél tras telekomunikačních sítí
- v okolí vodních zdrojů
- podél hranic zvláště chráněných území, tj. významných přírodních útvarů (národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací apod.)
- v okolí nemovitých kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón apod.
- v blízkosti přírodních léčivých zdrojů a zdrojů nerostného bohatství
Ochranná pásma podél dopravních staveb
Ochranná pásma týkající se ochrany dopravy jsou stanovena v jednotlivých zákonech vydávaných většinou Ministerstvem dopravy.
Ochranné pásmo drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových je vymezeno svislou plochou vedenou takto:
- u celostátní a regionální dráhy 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy
- u celostátních drah vybudovaných pro rychlost vyšší jak 160 km/h – 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy
- u vlečky 30 m od osy krajní koleje
- u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy
- u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje
- u lanové dráhy 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje
- u dráhy tramvajové a trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu

Pro dráhy vedené na pozemních komunikacích a vlečku v zavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje.
V ochranném pásmu dráhy lze veškeré stavby zřizovat pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.
Vymezení ochranných pásem u silnic, dálnic a místních komunikací stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích (silniční zákon) jako území ohraničené svislými plochami vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti:
- 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu dálnice a silnice budované jako rychlostní komunikace
- 50 m od osy vozovky silnice I.třídy
- 25 m od osy vozovky silnice II.třídy a místní komunikace, pokud je budována jako rychlostní komunikace
- 20 m od vozovky silnice III.třídy
- 15 m od osy vozovky místní komunikace I. a II.třídy

V silničních ochranných pásmech je zakázáno provádět jakoukoliv stavební činnost, která vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu nebo povolení stavby s výjimkou některých staveb (např. úpravy odtokových poměrů, stavby sloužící obraně státu apod.). O případné výjimky se žádá při územním řízení.
Ochranná pásma zajišťující bezpečnost leteckého provozu jsou stanovována rozhodnutím Státní letecké inspekce v rámci územního řízení pro stavbu pozemního leteckého zařízení. Jinak je třeba žádat o souhlas Státní letecké inspekce i v případě staveb mimo ochranná pásma, pokud m jde o:
- stavby či zařízení vysoké 100 m a více nad terénem
- stavby a zařízení vysoké 30 m a více umístěné na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 100 m a výše nad okolní krajinu
zařízení, které mohou rušit funkci leteckých palubních přístrojů a pozemních leteckých zabezpečovacích zařízení
Ochranná pásma podél tras inženýrských sítí
Ochranná pásma v energetických odvětvích jsou stanovena zákonem.
Ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení od krajních vodičů a mění se podle napětí:
- nad 1kV do 35 kV……………………....7m
- nad 35 kV do 110 kV…………………12 m
- nad 110 kV do 220kV……………….. 15 m
- nad 220 kV do 440 kV………………..20 m
- nad 440 kV……………………………. 30 m

V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat konstrukce, uskladňovat hořlavé a výbušné látky, vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad 3 m.
U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:
- do 110 kV…….1 m
- nad 110 kV……3 m

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny.
Elektrické stanice mají ochranné pásmo ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení či obezdění objektu.
Výjimky z výše uvedených ochranných pásem uděluje Ministerstvo obchodu a průmyslu.
U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys.
Ochranná pásma činí:
- u plynovodů a přípojek
nad průměr 500 mm……………………12 m
od průměru 200 mm do 500 mm……….8 m
do průměru 200 mm včetně…………….4 m
- nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek v zastavěném území obce……1 m
- u technologických objektů……………………………………………………4 m
- u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu

Pro plynová zařízení jsou vymazována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m.
Šířka ochranných pásem v blízkosti zařízení pro výrobu a rozvod tepla je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách těchto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k obrysu zařízení a činí 2,5 metru.
Ochranná pásma podzemních potrubí pro ropu a pohonné hmoty upravuje vládní nařízení.
Ochranná pásma pro vedení vodovodů a kanalizací jsou vymezena dle průměru potrubí:
- do DN 500 mm ……………1,5 m na obě strany
- nad DN 500 mm……………2,5 m na obě strany

Pro vedení rozvodů vody a kanalizace v zastavěných územích a pod komunikacemi platí hodnoty stanovené ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
Ochranná pásma podél tras telekomunikačních sítí
Tyto ochranná pásma stanovuje zákon o telekomunikacích a příslušné prováděcí vyhlášky. V zastavěných územích, podobně jako v případě rozvodů vody a kanalizace platí vzdálenosti, hloubky a odstupy od ostatních vedení stanovené v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
Pro dálkové podzemní kabely je ochranné pásmo široké 2 m a probíhá po celé délce kabelové trasy. V některé trase se může toto pásmo v určitých bodech rozšiřovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3m a výška též 3 m (měřeno od úrovně terénu). Stejné hodnoty platí i pro zařízení, které jsou součástí těchto vedení.
V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením. Dále se v ochranném pásmu nesmějí zřizovat elektrická vedení, železné konstrukce, plynojemy, jeřáby, věže, vysazovat porosty a ani měnit tvar půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz rádiového zařízení.
Ochranná pásma ve vodním hospodářství
Ochranná pásma k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů stanovují rozhodnutím vodohospodářské orgány státní správy. Zmocňuje je k tomu zákon o vodách. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví se zřizují v okolí zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva tzv. pásma hygienické ochrany.
Pásmo hygienické ochrany 1. stupně se zřizuje v bezprostředním okolí vodního zdroje s ohledem na směr proudění vody, složení půdy a způsobu a využití pozemků kolem zdroje. Hranice tohoto pásma je zpravidla oplocena aby se zabránilo přístupu nepovolaných osob a zvířat.
Pásmo hygienické ochrany 2.stupně se zřizuje kolem 1.stupně v případě nebezpečí, že by voda mohla být znečišťována ze vzdálenějších míst. Toto pásmo se stanovuje vždy při odběru vody z vodního toku nebo nádrže.
Pro zajištění nezávadnosti vody při odběru z vodních toků nebo nádrží se stanovuje ještě 3.pásmo hygienické ochrany, které zahrnuje celé povodí nad místem odběru vody.
Dříve platilo, že mimo zastavěná území se nesmí umisťovat stavby do vzdálenosti 50 m od katastrálních hranic rybníků a jezer a do vzdálenosti 20 m od břehové čáry vodních toků (mimo zařízení nezbytných k plavbě a údržbě vodních toků, rybníků a jezer. Toto nařízení od roku 1995 již neplatí.
Ochranná pásma při ochraně přírody a krajiny
Zákon o ochraně přírody vymezuje tzv. zvláště chráněná území. Jsou to přírodovědecky nebo. esteticky velmi významná nebo jedinečná území a člení se do následujících kategorií:
- národní parky
- chráněné krajinné oblasti
- národní přírodní rezervace
- přírodní rezervace
- národní přírodní památky
- přírodní památky

V těchto územích je zakázáno povolovat a umisťovat nové stavby buď úplně, anebo některé typy staveb podle druhu zvláště chráněného území a jeho zóny.
Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do 50 m od hranic zvláště chráněného území.
Rovněž u památných stromů lze vymezit ochranné pásmo před vlivy z okolí. Toto pásmo vymezí ten orgán ochrany přírody, který strom vyhlásil za památný. Jinak platí, že ochranné pásmo památného stromu má tvar kruhu o poloměru desetinásobku průměre kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu nejsou povoleny žádné stavby, terénní úpravy, odvodňování, chemické zásahy apod.
Ochranná pásma v oblasti památkové péče
Zákon o státní památkové péči umožňuje památkovým orgánům vymezit ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Každé takovéto vymezení ochranného pásma obsahuje dle charakteru památky určení předmětu ochrany, důvod vymezení, popis hranice ochranného pásma a stanovení podmínek pro činnost v ochranném pásmu.
Každý vlastník nemovitosti, která není sice kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, povinen k zamýšlené stavbě, stavebním úpravám nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko orgánu památkové péče.
Toto ustanovení je obzvlášť aktuální pro majitele nemovitostí v Praze a ostatních historicky cenných městech a obcích. Stanovisko se vydává v samostatném správním řízení odděleně od stavebního či územního řízení a nabývá právní moci.
Ochranná pásma jsou vyhlášena i pro jednotlivá lázeňská místa k ochraně přírodních léčivých zdrojů. Tato ochranná pásma byla vyhlašována v 60 – 80.letech minulého století opatřením příslušných KNV a jsou registrována ve Sbírce zákonů.
Další druhy ochranných pásem byly vyhlášeny hlavním městem Prahou. Jedná se o chráněné přírodní výtvory a jejich ochranná pásma. Jejich uveřejnění je v jednotlivých složkách Sbírky obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy.
Závěr
Z výše uvedeného výčtu ochranných pásem vyplývá, že před zamýšlenou výstavbou je třeba vždy navštívit příslušný stavební úřad a o existenci ochranných pásem se předem informovat. Tím se vyhneme řadě pozdějších nemilých překvapení a rozčarování z eventuelního zamítnutí žádosti o stavební povolení.



3 - třídy hornin

Rozdělení hornin do tříd dle těžitelnosti:
Horniny se dle těžitelnosti dělí do 7 tříd (ČSN 733050/1986)


Třída popis ruční výkop strojní výkop
1-Sypké lopata nakladač, dozer, rypadlo
- soudržné měkké Ic = 0,05 – 0,75, Ip < 17, ornice, hlína, písčitá hlína, hlinitý písek
- nesoudržné kypré Id < 0,33, písek, písek se štěrkem, písčitý štěrk, drobný a střední štěrk
2-Rypné rýč nakladač, dozer, rypadlo
- soudržné tuhé, Ic = 0,75 – 1, Ip< 17, ornice, hlína, písčitá hlína, spraš
- nesoudržné středně ulehlé Id= 0,33-0,67
písčitý štěrk, střední a hrubý štěrk, stavební odpad a navážka obdobného charakteru
3-Kopné krumpáč nakladač, dozer, rypadlo
- soudržné pevné a tvrdé Ic > 1, Ip< 17, nebo měkké až pevné Ic=0,05-1,2, Ip > 17
- nesoudržné ulehlé – Id > 0,67, zrna do 50mm.
Písčitý hrubý štěrk, hrubý štěrk, případně štěrk s kameny
- nesoudržné zařazené do 2. a 3.tř. spojené soudržným tmelem s vlastnostmi 3.tř.
- zvětralé pevné horniny ve formě jílovito-písčité a skeletové zeminy
- stavební odpad a navážka charakteru hornin 3.tř.
4-Drobivé horniny klín a sochor rypadlo
-soudržné pevné a tvrdé Ic > 1,2, Ip ³ 17
jíl, písčitý jíl, jílovitá hlína, písčitá hlína, prachovitá hlína
- nesoudržné –10-50% zrn 100 – 250mm, zrna > 250mm – do 10%
- nesoudržné - 2. a 3. tř. spojené soudržným tmelem - charakter 4.tř.
- skalní horniny navětralé a zvětralé - navětralé: jílovce, slínovce, prachovce, tufy, zvětralé: pískovce, břidlice, opuky,..
- skalní horniny zvětralé, značně rozpukané, jednotlivé kusy odpovídají nesoudržným horninám 4.tř .: silně rozpukané žuly, ruly, andezity, vápence a křemence.
5-Lehce trhatelné horniny hydraulické kladivo rozrývač, těžký bagr (nad 40t), trhaviny
- nesoudržné – zrna 100-250mm > 50%, zrna > 250 mm 10-50%
hrubý štěrk s kameny, balvany
- nesoudržné – 4. tř. spojené soudržným tmelem - charakter 5.tř.
- skalní horniny zdravé ve vrstvách do 150 mm: jílovec, slepenec s jílovitým tmelem, břidlice, pískovec s jílovitým nebo slinitým tmelem, písčitý slínovec, opuka
- skalní horniny vyvřelé, přeměněné a usazené, navětralé a rozpukané s plochami dělitelnosti do 150mm - navětralá žula, rula, andezit, křemenec, pískovec
zmrzlé zeminy
6-Těžko trhatelné horniny hydraulické kladivo těžký rozrývač, trhaviny
- nesoudržné – zrna > 250mm ,< 0,1m3 > 50%,
zrna > 0,1m3 < 50%
- skalní horniny vyvřelé a přeměněné, usazené zdravé s plochami dělitelnosti vzdál.do 1m, vzdál. ostatních puklin do 250mm
žula, rula, andezit, čedič, křemité břidlice, svor, svorová rula, fylit, balvanité slepence, vápence, droby, dolomit
7-Velmi těžko trhatelné horniny trhaviny
- nesoudržné - > 0,1m3 > 50%,
- skalní horniny zdravé, masivní nebo s nepravidelnou odlučností, s plochami dělitelnosti nad 250mm - křemence, křemité ruly, křemité žuly, diority, diabázy, čediče, spility, buližníky, rohovce, gabra, znělce, amfibolity, buližníky.



4 - praxe
až budete dělat v terénu praktickou zkoušku, nezapomeňte před startem použít klakson a po skončení činnosti se strojem položte lžíci či radlici na zem (nesmí zůstat ve
vzduchu) viděl jsem jednoho komisaře jak za to nekompromisně vyhodil chlapa od zkoušky !!!

Tak už vím kde dělám chybu. Když startuju tak netroubím. Asi bych si taky měl před započetím práce označit horninu příslušnou třídou abych věděl jestli to ukopnu. No docela mě to pobavilo....

.

hi hi hi ... to nevíte chlapy, že .. ZATROUBÍTE .. a trpaslíci vám dolejou naftu, namažou rameno a zkontrolujou oleje hi hi

Hustý...akorát nevím co budu dělat se železnym šrotem?do které třídy patří?...nevím co ted s drapákem se do země i do skály veeelmi špatně reje

Zdar chlapáci, dík za ohlasy k mému tématu strojnické zkoušky. Nejsem žadný blázen do teorie, taky to nijak nežeru, spíš to mám v paži slušně řečeno, ale já to nevymyslel a bohužel u zkoušek z toho někdy něco chtějí slyšet.
Akorát jsem si dal tu práci abych posháněl po netu to, co chtějí v kurzu slyšet. Taky nemá cenu se učit nějaké litanie jen z toho udělat výcuc dat.
Já to sem dal jen proto, že někdo prosil o otázky, aby vůbec měl představu o co jde.
Komu se to nelíbí, tomu se omlouvám a taky už vím že každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán!!!
Jinak pane Machu já taky netroubím a třídy hornin mě taky nijak zvlášť netrápí. To jsem zdůraznil pouze pro začátečníky co jsou trošku vylekaní a pak nějaký kretén je za to vyrazí. Já jednoho takového znal a skoro třetinu kurzu vyrazil, ale to už se stalo před 25 lety. Jinak pane Machu v něčem co tu píšete musím také souhlasit.

Dobrý skutek byl po zásluze potrestán.Taky mi to tak připadalo.Možná že to místo v /pokecu mezi strojníkama/,mohlo být u Emila v Realitách---informacích.Určitě to je dobré nejen pro začínající strojníky.

Pane Milane neberte to prosím ode mne jako rebelii - byla to spíše reakce na onoho vámi popisovaného instruktora, jenž za "NEZATROUBENÍ" vyhazoval chlapy od zkoušky/to je přece nesmysl/.. Za Váš příspěvek určitě moc díky - je to dobrý manuál pro strojníka.. a připojuji se k panu Čadovi, že by Váš příspěvek SLUŠEL v novém tématu pana Emila - REALITA,OVĚŘENÉ INFORMACE atd. .. Takže - dobrá práce, jen tak dál a ať se vám daří ... S pozdravem

Milan Exler - Spatně jste mě pochopil. To neměla být vubec narážka na Vás ale na obsah těch zkoušek.

Milane tké vám dlužím omluvu,je mi jasné,o co tu jde,chtěl jsem jen....
nebudu vás tady nudit kecama o kovošrotě....
Jen,že jsem za ty roky praxe v podstatě nic z toho nepotřeboval.Ale o tom troubení,to je pro mne novinka,to jsem ještě neslyšel.

.

Zdravím.
Nedá mi to a musím reagovat . Nevím co pobavilo některé čtenáře na příspěvku p. Exlera. Já ho beru zcela vážně, jako ostatní vyhlášky, nařízení a zákony v naší zemi.
Konkretně k úsměvným tématům : ZNALOST STROJE - je určitě dobré vědět např. výšku svého stroje , až vjedete pod nízký podjezd , tak si vzpomenete.
OCHRANNÁ PÁSMA - nejde celkem o nic dokud nepopálíte pístní tyč o elektrické vedení , a pokud to přežijete.
TROUBENÍ před nastartováním - nikdo to nedělá proč by že ? Až Váš kolega sedící na stroji kde ho nemusíte vždy vidět bude třeba kontrolovat napnutí řemene , protože se mu zdálo že pískal. Možná přijde o ruku.... ale ta přece není Vaše že ?
TŘÍDY HORNIN - úplně k ničemu. Možná kdyby jste je znali a dokázali zhruba rozlišit , tak by jste netěžily příliž tvrdý materiál se svahovačkou , nebo se lžící 900 mm. A tak by jste se vyvarovali nadměrnému opotřebení pouzder a čepů , nebo zubů. Možná by ubylo slov : Ten stroj má čepy a zuby z bláta.
Pěkný den Emil komančák

.

Nebavme se jen o traktorbagrech , ale obecně o všech stavebních strojích, hlavně u těch větších se do motorového prostoru vleze klidně i celý chlap. Emil

To Milan Exler, patří Vám dík za tu snahu, to se cení, kdo to bude potřebovat to ocení, myslím že to pomůže mnoho lidem. Pěkný večer. Zdraví. Bagrtechnik.cz

Zdravím, všem chci moc poděkovat za ohlasy k tématu strojnických zkoušek. Předem chci sdělit všem kolegům že jsem se nijak neurazi a ještě jednou dík kluci za různá hodnocení.
PS:
Tenkrát v tom kurzu před zhruba 25-ti lety, jsem v Brně dělal svou první zkoušku a už si nepamatuji zcela přesně zda-li tam byl vyhozen někdo za nezatroubení, ale vzpomínám si jak se tam ten zkoušející rozčiloval a troubení nám vytýkal.
Je pravdou že tenkrát nedokončilo mnoho kluků zkoušky, protože to byl jeden velkej nervák. Kdo si nebyl v mašině jistý a trochu to pletl ten neprošel! To nemluvím o položení či nepoložení lžíce na zem, tam jen zařval VEN A DALŠÍ.
No řeknu Vám i já měl prdel stáhlou jak to dopadne. Na teorii chtěl takové šílenosti jako třídy ocely na výrobu čepů, druhy složení a funkce maziv a olejů (detergenty atd...), prútok vduchu sámím motoru atp...to bych Vás tu jen zdržoval nesmysly.
Já se tankrát vyučil v oboru strojníkem a proto asi nejspíš na nás kladl tavé podmínky.
No člověk by musel být nejspíš inženýr konstruktér aby mu tenkrát vyhověl.
On to byl už takovej starej nevrlej pán a byl už dávno v důchodu a stále ještě učil.
Tak chlapáci zatim ahoj a dík.

zdravím,Milan Exler neučil ses náhodou v brně tř. kpt. jaroše ,a jinak ten komisař se jmenoval Zvěřina a málem mě taky vyrazil jo to byly časy

Pro Franta o
Já tě moc zdravím, jasně Jaroška a Evžen to byl náš osud. Ten zkoušející tehdy se opravdu tak jmenoval a na přezkoušení jsem na podzim v Brně zavzpomínal na ty časy dávno minulé s ing.Prokešem (komisař), on ho znal z fakulty stavební.
Jinak já tehdy prošel jen tak, tak a nejspíš náhodou.
Moc si podle jména na tebe bohužel nevzpomínám, víš sám nebylo to včera, ale třeba si ještě napíšem. Pokud bych se delší dobu neozval tak tak učiním jak se vrátím z turnusu.
Měj se fajn a čau. Milan

http://aktualne.centrum.cz/ekonom...galerie/2010/04/13/jak-se-krti-bagr/

jo ... to je fajnovej "rafan" !! dik