Na rypadlo se spolu s námi přijel podívat i strojník a čtenář bagry.cz Danny Kolísko z firmy Vladimír Dostál. Danny na své současné pásové rypadlo Caterpillar 308E přesedlal z kolového Volva EW 160D, které je, až na drobnosti, větším klonem recenzovaného stroje.

Podélně za kabinou rypadla EW 140D je uložený čtyřválcový motor Volvo D4H o výkonu 105 kW. Díky filtru pevných částic DPF a systému chlazení a recirkulace výfukových zplodin EGR splňuje emisní normu Stage IIIB/ Tier 4.

Regenerace filtru se spouští automaticky podle potřeby každých 6 – 10 hodin. Výhodou je, že strojník nemusí přerušovat práci a motor neztrácí výkon. I tak je ale možné regeneraci odsunout, pokud se rypadlo zrovna nachází v prostředí, kde je spalování nežádoucí. „My jsme regeneraci dělali většinou dvakrát denně a je fakt, že na provozu to nebylo znát. Stroj si sám zahlásí, kdy je potřeba regenerovat, a strojník jen zapne spínač pro nastartování procesu. Trvá to většinou půl až tři čtvrtě hodinky,“ dodává Danny.

Pokud je rypadlo chvíli v nečinnosti, motor se automaticky přepne do volnoběžných otáček. Strojník si navíc může nastavit dobu, za jakou se motor při nečinnosti zcela vypne.

Při jednodušší práci, která nevyžaduje tolik výkonu, může strojník zapnout pracovní režim Eco mode, který šetří palivem, a přitom přesně a citlivě reaguje na pohyby joysticků. Strojník si může vybrat i z dalších čtyř režimů – parkovacího, cestovního, pracovního a takzvaného customer, neboli zákaznického režimu. U něj jde individuálně nastavit průtok oleje. „Osobně jsem ale vlastní nastavení nikdy nezkoušel. V podstatě jsem využíval stále jen pracovní režim, se kterým jde stejně dělat všechno,“ svěřuje se Danny.

Přední náprava je výkyvná o 9°. Pro převoz nákladu jde samozřejmě zajistit, aby se stroj zbytečně nekolébal. Zámek se také automaticky aktivuje při parkovacím režimu.

Většinou je stroj osazen zepředu 2,55 m širokou radličkou (což je také celková šířka rypadla) a zezadu patkami, přičemž každý z komponentů jde ovládat zvlášť. Možné je také zvolit jinou kombinaci těchto prvků. I s plnou lžící má stroj dobrou stabilitu a nepřevažuje se. Pro převoz na podvalníku má rypadlo na podvozku čtyři oka pro lepší zajištění, další dvě jsou na radličce. „Můj Caterpillar má například jen ty čtyři. Oka se určitě hodí, při převozu se nemusí tolik přemýšlet, kudy vlastně vést jisticí popruhy,“ připomíná Danny.

Stroj je obvykle vybaven dvoudílným výložníkem, Volvo ale nabízí rypadlo i s jednodílným a offset výložníkem.   

Proti větru, proti dešti

K motoru se musí shora po schůdcích, které se odkryjí po odklopení levé kapoty. Cestu usnadňuje protiskluzová vrstva s otvory, kterou jsou překryta místa, kudy se po stroji strojník nebo mechanik pohybují. Ocení ji především v dešti nebo při námraze. I když se skrz otvory můžou dostávat dovnitř nečistoty a usazovat se pod vrstvou, většina strojníku se shodne, že bezpečnost je důležitější než čistota. Shora se také dolévá olej a chladicí kapalina.

Pod levou kapotou se ukrývá vzduchový filtr a nádržka na kapalinu do ostřikovače. Stejně jako kapalinové filtry pod pravou kapotou jsou pohodlně přístupné ze země. Panty bočních kapot při otevření jistí automatická pojistka, která zabraňuje zabouchnutí, například větrem. Strojník ji při zavírání jednoduše odjistí rukou. „Podobné zajištění má snad každý stroj ale u Volva je zajímavé odjišťování pojistky nahoru,“ upozorňuje Danny. Ventilátor se zapíná automaticky podle potřeby, aby zbytečně nezvyšoval hlučnost a spotřebu stroje.

Zajímavě řešené je tankování. Nad levými schůdky se po zmáčknutí tlačítka otevře směrem dolů šuplík se smotanou hadicí. Čerpadlo při tankování hlídá stav paliva, a když je nádrž plná, automaticky se vypne. „To je určitě velké plus pro ty, kteří nemají vlastní pumpu. Tankování to dost zjednoduší,“ myslí si Danny. Výklopná je také pravá přední kapota, která chrání akumulátory. Nachází se pod ní i přístup k centrálnímu mazání.

Servisní přístupy kolového rypadla EW 140D

Kabina bez námitek

Jak je u kolových rypadel běžné, vstup do kabiny není dvakrát pohodlný a strojník musí dávat pozor, aby se dobře držel a měl dostatečný švih. K přidržení slouží madla na vnitřní i vnější straně předního sloupku a madlo za pantem dveří.

Horní díl předního skla je možné vysunout a zajistit nad hlavou strojníka. Dolní část skla jde bez nářadí vyjmout a umístit po jeho levé ruce. Výhled dopředu je dobrý, dění za strojem hlídá zpětná kamera, která pokryje vše, co je potřeba. O něco horší je to s výhledem vpravo, kterému nejen brání výložník, ale nemám ho pod kontrolou ani přes zpětná zrcátka. Tento problém je ovšem běžný i u jiných rypadel. „Na druhou stranu už jsem viděl horší výhledy,“ míní Danny. Pokud si podle něj dá strojník na nastavení zrcátek záležet, v kombinaci se zpětnou kamerou mu neunikne skoro nic. „Taky záleží, kde pracuje. Ve štěrkovně si s výhledem vystačím bohatě, v nějakých úzkých uličkách ve městě už by to možná bylo o něčem jiném,“ dodává. Otvírací je i boční okno, střešní prosklené ne.

Odpružené sedadlo je pohodlné a dá se nastavit ve všech směrech. Volitelně může být i vyhřívané. Posouvat se dají také konzole s područkami.

Po obou stranách sedadla i za sedadlem je dostatek úložného prostoru pro všechny nezbytnosti i několik zbytností.    

Kabina je prostorná tak akorát a i pod volantem s nastavitelným sloupkem je dostatek místa na nohy. Poddimenzovaná mi připadá v jediném místě. Když sklápím levou konzoli, mám pocit, že malinko drhnu o sedadlo. „Na to, jak je rypadlo poměrně malé, je ale kabina dost velkorysá. I úložného prostoru je dost, i když u mě v rypadle jsem ho téměř nevyužíval. Přece jen není moc pohodlné, se pořád pro všechno otáčet dozadu. Batoh jsem si proto nechával vepředu u noh, i na něj tam je místa dost,“ ukazuje Dan.

Po levé ruce má strojník sérii tlačítek například k ovládání světel, stěračů nebo radličky. Levou rukou také ovládá vyklápění patek. Hned před joystickem je v kruhovém prolisu ovládání rádia, které se nachází vpravo za hlavou strojníka. 

Kolébkové tlačítko na levém joysticku je připravené pro obousměrný přídavný okruh, například na ovládání svahovací lžíce. V testovaném stroji, s přibližně metr širokou zubovou lžící, je bez využití. Stejně tak je pro přídavný okruh připraveno pravé tlačítko. Levé tlačítko je klakson, zespodu se dá zajistit náprava. 

Také kolébkové tlačítko na pravém joysticku slouží pro přídavný okruh. Levé tlačítko je posilovač hydrauliky, takzvaný Power boost. Když je stroj v záběru, může si jím strojník vypomoct. Posilovač se potom po deseti vteřinách vypne sám. Pravé tlačítko je opět přídavná funkce. Na spodní straně joysticku je kolébkové tlačítko, které přepíná pojezd dopředu, dozadu a neutrál, takže strojník nemusí za jízdy nikam šmátrat.

Před pravým joystickem se ovládá rychloupínač, tempomat, zajišťování výkyvné nápravy. Otočným tlačítkem se nastavují otáčky. V samostatném „oddělení“ je ovládání displeje, klimatizace a aktivace Eco módu. Samostatné tlačítko je i pro odsunutí regenerace filtru pevných částic.

Joysticky podle Dannyho padnou do ruky okamžitě. „S citlivostí hydrauliky jsem spokojený. Klade malý odpor, což nevadí, ale známkoval bych ji za dva, protože tam ještě malý prostor pro zlepšení je. Rychlostí mi vyhovuje, na rozdíl od otoče, která je docela pomalá,“ říká. Dělený výložník, který má i EW 140D, na svém stroji nevyužíval téměř vůbec. „Při nabírání štěrku to ani nebylo potřeba. Například při výkopu kanálů by to ale byla velká výhoda,“ dodává.  

Na velkém barevném displeji vpravo vedle volantu vidí strojník vše, co potřebuje. Od zobrazení základních údajů, jako jsou otáčky, stav paliva, až po nastavení Eco modu nebo pracovního nástroje. Těch si mimochodem stroj zapamatuje osmnáct a každý z nich může mít nastavený vlastní průtok a tlak.

Na obrazovce se strojník také dozví případné diagnostické chyby a stroj mu dopředu nahlásí potřebu pravidelného servisu. Údaje byly dobře čitelné a rozpoznatelné, i když na displej svítilo slunce.

Otáčkoměr a ukazatel teploty, přestože jsou digitální, mají podobu analogových budíků, což může potěšit strojníky, kteří na rypadlo přechází ze starších strojů a na takové zobrazení jsou zvyklí.

Displej je příjemně přehledný. Pokud bych ale za každou cenu hledala prostor pro zlepšení, bylo by to vlastní nastavení úvodní obrazovky. Místa je na ní dost, takže může ukazovat více informací najednou. Bylo by uživatelsky příjemné, pokud by si každý strojník mohl nastavit, aby se mu několik základních věcí, které používá, zobrazovalo na jednom místě a nemusel se k nim proklikávat. Na jednu obrazovku by si tak mohl zvolit například ukazatel rychlosti, otáček, počet odpracovaných hodin, průměrnou spotřebu a teplotu klimatizace.

Přestože testovaný stroj byl osazen jen jedním přídavným okruhem, už podle tlačítek na joysticích se počítá s větší univerzálností stroje. Volitelně totiž nabízí výrobce rypadlo i s naklápěcím rotátorem neboli rototiltem, který umožňuje otáčet lopatou o 360° a naklápět ji do stran v úhlu 45°. K tomuto účelu je volitelně k dispozici i speciální pravý joystick, přizpůsobený ovládání rototiltu. 

Strojníkovi vstříc

U Volva musím pochválit ovládání hydrauliky, se kterým se strojník sžije téměř okamžitě. Příjemný je také dostatek místa a úložného prostoru v kabině. Ovládání displeje je možná zbytečně daleko od samotné obrazovky, ale i na to se určitě zvyknout dá. Líbí se mi také, jak Volvo reaguje na světové trendy, což demonstruje nabídkou naklápěcího rotátoru i se speciálním joystickem.

I Dannymu se líbí ovládání a prostorná kabina. „Co mi ale na rypadle udělalo ze všeho největší radost, je ovládání rádia. Umístění vepředu po levé ruce je úplná paráda. Člověk se nemusí nikam natahovat ani otáčet a nespouští oči ze lžíce. Kéž by to okopírovaly všechny stroje, kde je panel rádia umístěný za strojníkem,“ uzavírá.