Rypadlonakladače MST M542 a M544 z Turecka do zbytku světa?
Turecká firma Mastas vznikla z malé dílny vyrábějící zemědělskou mechanizaci, kterou v roce 1976 založilo 5 přátel. Postupem času se zde začaly vyrábět rypadlonakladače - tedy přesněji řečeno - zemědělské traktory se zde osazovaly nakládacím a podkopovým zařízením.
K zásadnímu obratu došlo v roce 1988, kdy byla podepsána smlouva s firmou Benfra, známým italským výrobcem stavebních strojů. Na základě této dohody byly z Itálie dováženy "polotovary" sestávající z rámu, motoru, převodovky a kol a zbytek byl vyráběn a montován v závodě v tureckém Izmiru. Benfra zanikla v roce 1995, avšak výroba kloubového rypadlonakladače pod označením B.K.110 pokračovala v Turecku vlastními silami nadále. Na základě zkušeností a vývoje byla v roce 1996 zahájena výroba dalších tří typů rypadlonakladačů, tentokrát už s pevným rámem. Jednalo se o sérii MST, jejíž poslední generace byla uvedena letos. Ze strojů zmizela značka Mastas - zůstala pouze tři písmena MST.
Představíme si žhavé novinky MST M542 a M544. Obě mají pohon všech kol a liší se pouze řízením a velikostí kol. M542 má vpředu menší kola a řiditelná je pouze přední náprava. Naopak M544 má všechna kola stejně velká a disponuje třemi klasickými režimy řízení: předními koly, všemi koly a tzv. krabí chod, kdy se všechna čtyři kola natáčejí stejným směrem. Použity jsou obvyklé nápravy Carraro. Rozvor náprav je značný, vynikne zejména u typu M542, kde činí 2280 mm. Však se také jedná poměrně těžké stroje - M542 má provozní hmotnost 8,78 t a M545 9,05 t.
Pod neobvykle dlouhou kapotou, díky níž se dají rypadlonakladače MST rozeznat na první pohled, se ukrývá notoricky známá pohonná jednotka - přeplňovaný čtyřválec Perkins 1104C - 44T o výkonu 74,5 kW. Standardně montovaná čtyřstupňová převodovka Powershift s elektrickým řazením umožňuje dosáhnout maximální rychlosti téměř 42 km/h. Hydraulický systém nepřináší nic nového, zajímavá je snad pouze volba hlavního zubového čerpadla od firmy Husco, která je oblíbena zejména na americkém kontinentu.
Do této chvíle by to vypadalo, že se jedná o stroje, o kterých by se dalo uvažovat. To jsme však nehovořili o kabině a výbavě. Pokud bych jako zaměstnanec musel na tomto stroji pracovat, asi bych si pomyslel, že mě majitel firmy nemá příliš v lásce. Už při vstupu do kabiny na člověka dýchne turecký smysl pro design a ergonomii. Oproti známým značkám je nad hlavou poněkud málo místa, dvě páky pro nakladač, dvě páky pro podkop, bez možnosti volby joysticků. Kvalita a zpracování plastů působí velice levně. Sedačku dodala věhlasná firma Grammer, sedí se v ní dobře, ale vzduchové odpružení chybí a nedá se objednat ani za příplatek. Zadní sklo je vybaveno vyhříváním, což jsem v životě neviděl. Vypadá to, že kolegy v Turecku baví sledovat dění ve výkopu přes pruhované sklo.
Mastas se sice orientuje především na turecký trh, avšak netají se tím, že by se rád stal výrobcem s celosvětovou působností. Tedy uvidíme.
Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře