Dvouramenné rypadlo Hitachi ASTACO ZX 70 TF: Mým vzorem je člověk

Hitachi letos přivezlo do Mnichova na Baumu opravdovou lahůdku – rypadlo se dvěma rameny. Zástupci firmy byli tak laskaví, že mě jednoho večera nechali do stroje sednout a pohrát si s ním. Jako jeden z mála Evropanů, kterým se toto kdy poštěstilo, se velice rád podělím o své dojmy.

S konstrukčním řešením mě seznámil přímo jeho duchovní otec Akinori Ishii, vedoucí vědecký pracovník společnosti Hitachi Construction Machinery, který stejně jako jeho stroj přicestoval na výstavu z Japonska. Jeho myšlenka byla prostá – klasické rypadlo je jako člověk s jednou rukou, který mnoho práce nezastane. Když se k rypadlu přidá druhé rameno, které s tím prvním dokáže spolupracovat, možnosti využití stroje se znásobí. ASTACO je zkratka pro „Advanced System with Twin Arm for Complex Operation“, česky „zdokonalený systém se zdvojeným ramenem pro složité operace“.

Copak o to, přidat druhé rameno, to by uměl každý. Problém však spočívá v tom, jak zařídit, aby obě ramena byla snadno ovladatelná jedním strojníkem v kabině. A to souběžně. Vynořily se tedy dva náročné úkoly – navrhnout zcela nové ovládání, které nemá se současnými rypadly nic společného, a zároveň vytvořit takový hydraulický systém, který dokáže v jednom okamžiku obsluhovat dvakrát více funkcí.

 

Zbytečně nepřemýšlej

Ovládání stroje je tzv. homotetické, což znamená, že pohyb příslušenství na rameni, například lžíce nebo drapáku, kopíruje pohyb dlaně ruky strojníka. Jak říká Akinori Ishii: „Zatlač tam, kam se potřebuješ pohnout. Zbytečně nepřemýšlej.“ Levá ruka ovládá levé rameno, pravá pravé, včetně natáčení do stran. Celá nástavba se otáčí pedálem vpravo na podlaze, zatímco pojezd pomocí pedálů spojených s pákami je stejný jako u klasického rypadla.

Říkáte si, to je hezké, ale jak jedna ruka zvládne ovládat zvedání a natáčení výložníku, přitahování násady, vyklápění lžíce a k tomu ještě otáčení a zavírání drapáku? Řešení vypadá následovně. V kabině má každá ruka k dispozici joystick. Ten ovšem není postavený svisle, nýbrž vodorovně napříč, držíte ho jako řidítko motocyklu. Kromě klasického naklápění do všech stran jím lze také otáčet, jako když na motorce přidáváte plyn. Zároveň je celý umístěný na otočné konzole, kterou můžete hýbat do stran.

Když joystick naklopíte nahoru, zvedne se výložník. Když ho naklopíte dopředu, oddálí se násada. Když s ním otočíte (jako kdybyste seděli na motocyklu a chtěli přidat plyn), vyklopíte lžíci. A když celým joystickem pohnete do stran, pohne se do stran celé rameno umístěné na otočném kozlíku. Na hlavě joysticku je navíc umístěna kolébka pro zavírání drapáku a na těle joysticku jsou k dispozici dvě tlačítka pro jeho rotaci. Druhý joystick je stejný, jen zrcadlově obrácený. To je celé kouzlo. Pokud budete pracovat jen s jedním ramenem, můžete si ovládání druhého vypnout kolébkovým přepínačem vpravo vedle sedadla.

Nakonec to není ani tak složité a funguje to výborně. Nejrychleji se s tím naučí pracovat ten, kdo nikdy neseděl v bagru. Ale ani já, který jsem měl tu čest ovládat celou řádku všemožných rypadel, jsem s tím neměl problém. Stejně jako u klasického stroje, člověk musí přestat myslet na pohyby joysticků a vžít se do toho, že hýbe přímo nářadím na násadě. Pak je to ohromující zážitek.

Bavil jsem se o tom i s předváděčem Haraldem Kowatschem. Potvrdil mi, že není problém ovládat jednotlivá ramena včetně jejich příslušenství, mnohem těžší je soustředit se na obě ramena současně. To už je ale otázka lidského mozku, poněvadž použitá technologie svou práci odvádí na jedničku.

Zásluhu na tom má i hydraulika typu load sensing, která v sobě zahrnuje dvě pístová čerpadla. Jedno pohání pravé rameno, druhé levé. Jednomu z nich je pak přiřazen také pojezd, druhému otoč nástavby. Systém pracuje pod tlakem 24,5 MPa. Joysticky v kabině jsou elektronické, přičemž ve vystaveném  prototypu jsou osazeny dvě kontrolní jednotky. V sériovém provedení však bude jen jedna.

 

Co dokáží chapadla

Klíčové oblasti ovládání jsme probrali, nyní se pojďme podívat na stroj jako takový. Typ ASTACO ZX 70 TF o hmotnosti 8,7 t, který byl na Baumě prezentovaný ve stádiu prototypu, je nejmenším z trojice dvouramenných rypadel ASTACO.  Další dvě velikosti spadají do kategorií 13 a 45 t a všechny jsou prozatím určeny výlučně pro japonský trh.

ASTACO ZX 70 TF je postaveno na již neaktuálním pásovém midirypadle Hitachi Zaxis 70-2, se kterým sdílí i pohonnou jednotku Isuzu CC-4JG1 o výkonu 40,5 kW. Kabina stroje je přemístěna doprostřed a uložení pravého výložníku je přesunuté zcela na kraj. Po levé straně kabiny se navíc nachází druhý výložník.

Na konci obou ramen najdeme různá přídavná zařízení – na pravém rotační drapák Grasper VS GV-10S a na levém hydraulické nůžky NPK Pinch Cutter Z-3. Pokud bychom měli označit jedno rameno jako hlavní a druhé jako vedlejší, pak by hlavním ramenem bylo to pravé. Využívá totiž robustní konstrukční umístění výložníku standardního rypadla. Levé je uchyceno jakoby dodatečně, ovšem zato se může chlubit velkým úhlem natáčení: 30° doprava a celých 70° vlevo. U pravého ramene je rozsah natáčení o něco skromnější: 45° vpravo, 30° vlevo.

Výložníky obou ramen jsou dvoudílné, ovšem se spodním dílem se nedá hýbat nahoru a dolů, ten je vzpřímený a pouze se natáčí. Výložníky jsou tak de facto osazeny o dost výše než u standardního rypadla a od toho se odvíjí i jejich snížený hloubkový dosah. Nejmarkantnější je to u pravého výložníku, který disponuje hloubkovým dosahem pouhých 1980 mm. Levý výložník je na tom o poznání lépe – dosáhne do hloubky 3820 mm, čímž se blíží klasickému stroji s kratší násadou (4170 mm). Vodorovné (P 6770 / L 6540 mm) a výškové (P 7600 / L 5800 mm) dosahy jsou s klasickým midibagrem srovnatelné.

Malý hloubkový a větší výškový dosah pravého výložníku je způsoben tím, že je použito demoliční rameno z 3,5 tunového minirypadla. Naproti tomu levé rameno je běžné podkopové a pochází z minirypadla hmotnosti 5 t. Je to skvělá konfigurace pro práci, která se předváděla na Baumě – stříhání a separace drobného kovového odpadu. Drapákem si ASTACO podalo kus plechu, podrželo u nůžek a přestřihnulo na menší části.

 

Uplatnění v praxi

Nedalo mi to a i u takovéhoto prototypu jsem se zajímal o servisní přístup. Pan Ishi mi otevřeně řekl, že není zcela ideální, protože prototyp nemá sklopnou kabinu. Produkční verze ji ale mít bude, čímž by se mělo dobré přístupnosti ke všem místům údržby a oprav dostát se ctí.

Vzhledem k tomu, že je to stroj dělaný na demolice a likvidaci průmyslového odpadu, přičemž Hitachi si jej otestovalo také při obnovovacích pracích po přírodních katastrofách, jako jsou zemětřesení, tajfuny či záplavy, není se co divit, že je stroj už prodán. Šťastným majitelem se stal tokijský sbor požární ochrany.

Ale jak říká Harald Kowatsch, je to stále jen malá část toho, co ASTACO skutečně dokáže. Když povolíte uzdu své představivosti, můžete si na konci ramen představit řadu dalších nástrojů.

Komentáře

...........klobouk dolů – před takovým řešením, to se opravdu HITACHI povedlo a pokud tímto směrem půjde vývoj, může se takový stroj stát docela vhodným doplňkem prodejního sortimentu dané značky, i když masové rozšíření v nejbližší době asi čekat nemůžeme. Ale manipulační schopnosti takového stroje se blíží robotickým strojům, což vypadá, že sci-fi se pomalu stává skutečností happy Díky za zajímavý článek, jen tak dále.

Dotaz – Dobrý den pane Hájku. A kdy přijde ten článek o nějakých zajímavých strojích?

Re: Dotaz – Dobrý den pane Kubalo. Co byste si představoval?

RE:Dotaz – Pro pana Kubalu je bohužel zajímavý jen článek o Kubotě,že?Na všechno jiné má pouze narážky...

článek – Dobrý den pane Hájku, já bych si představoval nějaký článek o nějakých super bagrech.

Re: Článek – Tak to Vás zklamu, pane Kubalo. Příští článek bude o pseudobagru Mecalac 6MCR.

článek – Hurá! konečně článek o bagru! Super už se nemůžu dočkat. A Mecalac tak to jsou hodně zajímavé stroje...

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo zaregistrujte.