AZ Tower: Zakládání nejvyššího mrakodrapu v zemi
„Proč nejdeme výš,“ zeptal se v roce 2006 brněnský primátor Roman Onderka podnikatele Jiřího Maršálka poté, co se seznámil s jeho plány postavit na „brněnském Manhattanu“ za M-Palácem výškovou budovu s názvem AZ Tower. Odpovědí mu bylo přepracování dokumentace a zvýšení objektu z 80 na 109,5 metrů.
Tím se po své dostavbě AZ Tower stane nejvyšší budovou České republiky. Developerem je Maršálkova společnost AZ Properity společně s generálním dodavatelem, firmou PSJ Jihlava. Financování stavby, jejíž rozpočet přesahuje částku 800 milionů korun, je zabezpečeno.
„V Čechách bývá zvykem ponechávat si takové projekty ve svém vlastnictví a pronajímat je. My jsme zvolili jinou strategii, a to s ohledem na obchodní situaci, která tady vládne - kancelářských prostor k pronájmu je víc než dost. Umožníme proto lidem a společnostem jednotky si zakoupit, aby v nich mohli žít a pracovat. Aby nemuseli platit nájem někomu jinému, ale stali se součástí této významné budovy,“ uvedl na slavnostním zahájení stavby Jiří Maršálek.
Změna na nejvyšší budovu s sebou přinesla tříletý odklad započetí stavebních prací. Nyní se už ale na místě, které bylo původně zamýšlené jako autoservis, horečnatě kope, vrtá, armuje a betonuje.
Základy pro PSJ Jihlava provádí společnost Stump - Geospol. Budova je založena na podzemních stěnách a pilotách z důvodu vysoké hladiny podzemní vody. „Stěny mají za úkol udělat přehradu, dojít do jílového podloží, které nepropouští vodu. Tím se za současného těžení zeminy a odčerpávání vody vytvoří nepropustná vana. Základová deska ve druhém podzemním podlaží se potom bude nalézat zhruba 2 m pod úrovní hladiny podzemní vody,“ uvedl pro bagry.cz Ing. Tomáš Drozd, technický dozor investora.
Podzemní stěna mimo svých těsnicích vlastností plní zároveň funkci statickou. Při její stavbě hraje první housle speciální lanové rypadlo Liebherr o hmotnosti 110 t, které odtěžuje zeminu, ostatní dva jeřábové stroje Sennebogen a Takraf jsou pomocné – provádějí různé manipulační práce. Nepostradatelné je míchací centrum bentonitu, což je pažící suspenze, která se prostřednictvím soustavy trubek okolo celé stavební jámy vlévá do výkopu při bagrování stěny. Zde zpevňuje stěny výkopu, aby zemina nepadala dovnitř. Čím více zeminy se odtěží, tím více bentonitu je potřeba, vykopaná stěna je zcela zalita bentonitovou suspenzí. Do ní se vloží výztuž a suspenzi ven z výkopu vytlačí až beton, kterým se stěna vyplní. Bentonit se odčerpává zpět do sila, kde se filtruje pro další použití (těží a betonuje se postupně po tzv. lamelách). Odpadem z filtrace je písčitá směs vzhledu suchého betonu, kterou z pod sil odváží kolový nakladač a kupí ji opodál pro následný odvoz na skládku.
Po zhotovení podzemních stěn nastupuje vrtná souprava Delmag, která pracuje na pilotách pod základovou deskou. Malá vrtná souprava Klemm má za úkol ukotvit horní okraje podzemní stěny. Předtím je však nutno stěnu v místě kotev provrtat jádrovým vrtákem.
Všechny výše popsané činnosti speciálního zakládání ukazují přiložené fotografie, které jsem pořídil 29. dubna a 1. června letošního roku. Za spolupráci děkuji Ing. Petru Teplému a Ing. Tomáši Drozdovi z AZ Properity.
Foto: Ondřej Hájek
Komentáře
Pro přidání komentáře se přihlaste nebo zaregistrujte.
